Jak se přes Šumavu utíkalo ze sovětského protektorátu
Tomáš Weiss
Kdo měl všech pět pohromadě a měl tu možnost, snažil se po roce 1948 ze "státu dělníků, rolníků a pracující inteligence" zdrhnout. Sovětští poradci spolu s místními kolaboranty ještě nestačili utěsnit celou hranici. A tak se na Šumavě odehrávaly utkání na život a na smrt.
Mnohé už o té situaci víme z jiných kniha a dokumentárních filmů. Známe některá jména statečných, známe i jména udavačů a fízlů. Víme, že někteří pomáhali nezištně, mnozí kvůli profitu a mnozí také lákali uprchlíky do pastí, nalíčených StB (akce Kámen atd.).
Mnozí ještě tehdy spravedlivě doufali, že se s pomocí západních zemí a USA podaří Československo, nad kterým zaklapala lidově-demokratická" Stalinova past, osvobodit a vrátit zpět do demokracie, kam před válkou patřilo. Mnozí se snažili dostat za čáru, aby mohli vstoupit do americké CIC a aktivně se účastnit odboje proti totalitě. Někdy tato "občanská válka" rozdělila rodiny (viz. např. příběhy bratrů Klečkových, ze kterých byl jeden u StB a druhý u americké CIC, jak zdokumentovala organizace Post Bellum).
Kniha Šumava....hranici přecházejte po půlnoci znovu připomíná mimo jiné jednu důležitou věc: měli pravdu komunisté, že proti nim Západ bojoval. Jak by ne, proti totalitě je slušné se bránit. Ano, čeští agenti amerického Kontrašpionážního sboru armády Spojených států (zkratka CIC) bojovali proti sovětskému režimu u nás. Jsou to lidé, kteří zaslouží úctu, čest a slávu. Tak tak, major Zeman byl lump, milí nostalgičtí sledovači komunistické propagandy, a třeba takový agent CIC, bývalý voják samostatné československé jednotky v Británii Petr Červenec, který byl nakonec při přestřelce s estébáky na nádraží v Kolíně zastřelen 11.srpna 1949, byl hrdina. Boj proti totalitě není to samé jako boj proti bojovníkům proti totalitě. Tahle kniha o tom přináší další cenná svědectví.
21.6.2017
