Čuchni si, je cítit Krchovským
Tomáš Weiss
Není dnes jiného básníka, který by byl v českých zemích (ale i na Slovensku) tak čten, jako je J.H. Krchovský (1960). Jeho precizní čtyřtaktní pravidelný verš mu už několik desetiletí - publikovat začal v samizdatu někdy kolem roku 1980 - umožňuje rozehrát jak dekadenci, tak podvratnou sebeironii života, kterým člověk, zcela bez ironie ze samé jeho podstaty, "trpí a sám je jím trpěn". Jeho očekávaná nová sbírka Já už chci domů je právě v tiskárně.
Já už chci domů, stýská se mi tady
už přijeďte si pro mě, já chci domů!
Váš… Přilepil jsem známku slzou z brady
a neodeslal. Nemám kam a komu
......................
Jestliže, bože, jsi, tak už mě neser
podmínky, kterýs dal, jsou prostě nefér!
nikdo mi neřekl při cestě na svět
že jednou budu zas muset jít nazpět
...............
Vyblil jsem stříbro, smlčel zlato
dusím se, bože, darem tvým!
a čím míň život stojí za to
tím víc já kretén na něm lpím
.................
Jsem asi jinej, toť můj cejch
s nímž v klauzuře má duše úpí
… většina lidí není zlejch
jsou jenom blbý. Hnusný! Tupý!
9.11.2015
