Co si v Čechách počne Platón bez Aleše Havlíčka?
Tomáš Weiss
Nikdo není nesmrtelný, ale ročník 1956 by ještě na řadě být prostě nemusel. Zemřel zakladatel precizního a vytrvalého filozofického nakladatelství Oikoymenh. Mimo mnoha a mnoha všech dalších činností ho Aleš Havlíček založil se svojí ženou Majkou v roce 1991. V myšlenkových postkomunistických rozvalinách začal trpělivě a promyšleně budovat knihovnu filozofických textů v českých překladech té nejvyšší kvality. On osobně jako specialista na Platóna a fenomenologii.
Po absolvování základní devítileté školy studoval v letech 1971-1975 na Střední průmyslové škole jaderné techniky v Praze a poté na Fakultě jaderné fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (1975-1980). V r. 1980 byl na podnět StB ze studia vyloučen. V této době se účastnil tzv. bytových seminářů u J. Tomina a J. Němce, I. Dejmala, P. Rezka, I. Chvatíka a stal se pravidelným účastníkem filosofických seminářů u L. Hejdánka. V r. 1980 krátkou chvíli vykonával sezónní práce a od podzimu téhož roku nastoupil do zaměstnání jako topič v hotelu Jalta Praha. V r. 1982 byl přijat do dálkového studia na elektrotechnické fakultně VÚT v Brně a o tři roky později nastoupil jako programátor v META Praha. V druhé polovině osmdesátých let se podílel na vydávání samizdatového časopisu Reflexe.
Zázrak jménem OIKOYMENH, nevýdělečné nakladatelství, které od roku 1989 vydalo více než 500 skvělých filosofických titulů a bezmála 50 čísel časopisu Reflexe, byl především jeho dílem.
V roce 2007 dostala edice Dějiny filosofie z nakladatelství Oikoymenh Magensii Literu za nakladatelský čin.
Oikoymenh znamená česky "obydlený svět". Jak se teď, bez neúnavné a pravděpodobně také vyčerpávajíce překladatelské a nakladatelské práce Aleše Havlíčka, bude v Čechách dařit Platónovi, Patočkovi, církevním Otcům, Levinasovi, Nietzschemu...?
24.7.2015
