Knižní pól Zdenko Pavelky - tentokrát Hus speciál
Zdenko Pavelka
Tradiční textová podoba pravidelného knižního pořadu Českého rozhlasu je tentokrát monotématická. ČIli - kdož sú knižní bojovníci za pravdivý obraz o knězi, který si před 600 lety popletl katolickou církev s ideou Ježíše Krista.
Knižní pól 27. 6. 2015
Třídílný film režiséra Jiřího Svobody Jan Hus uvedla Česká televize už před měsícem. Některé z knih věnovaných šestistému výročí upálení českého reformátora představím také o něco dříve, protože další Knižní pól uslyšíte až po prázdninové přestávce 5. září.
Za čtenářsky velmi přitažlivou považuji knihu Františka Šmahela Hranice pravdy. Historik, specialista na pozdní středověk a zejména husitství, autor velké monografie Jan Hus. Život a dílo, která vyšla před dvěma lety, totiž učinil výjimku ze svého důsledného dodržování vědecké metodologie a napsal příběh Husových dnů v Kostnici jako román. Je to vyprávění napínavé, i když víme, jak skončí. Šmahel oživuje tehdejší dobu a historické postavy jako lidi, kteří sledovali nějaký svůj zájem. A hlavně je v jejich portrétech velké pochopení pro sílu i slabost, jednoduše řečeno: lidem ze 14. století rozumíte bez ohledu na tu obrovskou vzdálenost v čase. Profesor Šmahel se však až na drobné literární licence držel ověřených faktů a mimořádně dbal na důvěryhodnost své rekonstrukce. Opírá ji především o písemné doklady, zejména Husovy dopisy a svědectví Petra z Mladoňovic.
V tomhle záměru jej podpořilo nakladatelství Argo – Šmahelovo vyprávění provázejí jako samostatná část Husovy listy z Kostnice. Je to výbor velké části dopisů z novočeské edice Bohumila Ryby, která vyšla poprvé a naposledy v roce 1949. Nové vydání Šmahelovy knihy Hranice pravdy tak naplňuje hned dvě role: je to výtečný román a zároveň epistolární dokument o životě a názorech hlavní postavy tohoto vyprávění.
K Šmahelově knize Hranice pravdy musím dodat ještě jednu charakteristickou okolnost. Je to její druhé vydání. To první je dnes vzácností. Vyšlo totiž v roce 1969 a František Šmahel psal příběh na výzvu básníka Jaromíra Hořce po Palachově sebeupálení. A byl to vlastně malý zázrak, že kniha vyšla, než na léta zacvakly normalizační zámky. Ostatně i profesor Šmahel musel změnit zaměstnání a několik let byl řidičem tramvaje.
Ke knize Františka Šmahela Hranice pravdy připojím alespoň některé z dalších knih, které vycházejí k nadcházejícímu výročí:
Čerstvá je kniha Pavla Soukupa Jan Hus. Život a smrt kazatele. Je to pro české vydání doplněná práce, která vyšla původně v Německu. Vydalo ji Nakladatelství Lidové noviny.
Další titul je reedice: Jiří Kejř: Jan Hus známý i neznámý. Jde o druhé vydání významné práce českého právního historika, který se systematicky zabýval husitstvím a samotným Husem. Jiří Kejř zejména ve studii Husův proces, která vyšla v roce 2000, doložil, že se kostnický soud odehrál podle tehdejších pravidel. Zjednodušeně řečeno, Hus hájil svůj výklad po způsobu akademické rozpravy, jenže soudem byl obviněn z proticírkevních aktivit, z buřičství, z narušování pořádku. Šlo tedy o naplnění známého modelu, který v Československu platil vůči disidentům a opakuje se ve světě stále: Julian Assange nebo Edward Snowden jsou podobnými heretiky, když zveřejňují něco, co se moci nelíbí. Byli by ve Spojených státech odsouzeni podle stávajících zákonů, kdyby udělali stejnou chybu jako Hus a vydali se tam své počínání obhajovat. Ale to jsem odbočil. Ke knize Jiřího Kejře Jan Hus známý i neznámý je, myslím si, nutné doplnit, že autor patřil k českobratrské denominaci a svým dílem doložil, co znamená úcta k pravdě. Knihu Jan Hus známý i neznámý vydalo znovu nakladatelství Karolinum.
Katolický úhel pohledu přináší kniha Václava Ctirada Pospíšila Husitská dilemata, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Výjimečnou knihou je publikace Petra Čorneje, Ladislava Macka, Pavla Rouse a Aleše Knápka Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 1415–2015. Protest české šlechty byl historickým činem evropského významu. Originál je dnes uložen v Edinburghu, v Česku máme faksimile. Kniha Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 1415–2015 se však zabývá i okolnostmi a signatáři, představuje tehdejší společnost a zejména Havlíčkobrodsko s hradem Lipnicí a jeho majitelem, mocným Čeňkem z Vartenberka. Knihu Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 1415–2015 vydalo Občanské sdružení v Okrouhlici.
Národní muzeum sice opravuje svou hlavní budovu, ale jako instituce pauzu nemá. Vydalo nyní publikaci Martina Musílka a kolektivu Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea (1415–2015) a v Nové budově, bývalém parlamentu jen přes ulici je do 12. července otevřena stejnojmenná výstava.
A vycházejí také knihy beletristické a popularizační. Patří k nim nové vydání knihy už pozapomenutého autora historických románů Františka Čečetky Mistr Jan Hus, ke kterému sáhlo nakladatelství Omega.
Dnešním generacím budou však asi bližší dvě soudobá zpracování. Klára Smolíková už se Husovi a husitství ve svých popularizačních knížkách pro děti věnovala. Její nová publikace s ilustracemi Lukáše Fribricha se jmenuje zkratkou a psáno s tečkami H.U.S., což objasňuje podtitul Hus úplně světovej. Klára Smolíková použila způsob v literatuře pro mládež dosti oblíbený: příběh Jana Husa objevuje gymnazista Petr, který má o Husovi napsat práci, a ta se mu z nechtěného úkolu stane skoro dobrodružným putováním. Příběh H.U.S. – Hus úplně světovej vydalo nakladatelství Kalich.
Dneska nemůže chybět komiks. Ten se jmenuje Ve jménu Husa s podtitulem Zrození kalicha. Publicista Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián uvádějí hned tři postavy: Jana Husa, Václava IV. a Jana Želivského a Ležák připojil k obrázkovým příběhům text o Husovi, Univerzitě Karlově, koncilu, reformaci a tehdejším životě. Komiks Ve jménu Husa vydalo nakladatelství Edika, které je součástí skupiny Albatros Media.
Scénář ke zmíněné nové filmové podobě Jana Husa psala Eva Kantůrková. Její román Jan Hus, který byl pro film předlohou, doporučuji, pokud jste jej už nečetli, také. Ke 3. vydání z roku 2008 v nakladatelství Ideál je připojena také diskuse, kterou Kantůrková svým románem v roce 1988 vyvolala.
Připomenout pak musím ještě audioknihu, která sice vyšla už před pěti lety, ale domnívám se, že patří do českých audioték podobně jako Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka nebo hry Divadla Járy Cimrmana. Jsou to Listy Mistra Jana Husa vydané Petrem Kopeckým. Je to celkem 70 dopisů a samozřejmě textová podoba je novočeská – v úvodu připomenutá edice Bohumila Ryby. Dopisy jsou doplněny dvěma významnými reflexemi Jana Husa z 20. století – přednáškou historika Josefa Pekaře O době husitské a řečí, kterou přednesl k 500. výročí upálení 6. července v roce 1915 v Reformačním sále Ženevské univerzity T. G. Masaryk a v níž vyhlásil boj proti habsburské monarchii. Dopisy čte Jiří Hanák, přednášky Rudolf Pellar.
Pokud pojedete v létě do jižních Čech, v Husitském muzeu v Táboře můžete navštívit výstavu Jan Hus 1415/2015. Ta kromě jiného představuje i model středověké polozemnice, tedy obydlí, v němž se Hus pravděpodobně narodil. V Husinci byl známý památník na stejném místě původní stavby po rekonstrukci znovu otevřen 30. května.
13.7.2015
