Budoucnost začíná obvykle nenápadně
Tomáš Weiss
Kniha Co s námi bude? má podtitul "stručná historie příštích 20 let". Knihu napsal zahraničně-politický redaktor MFDnes Milan Vodička, který už má za sebou knihu o finanční krizi 30. letech s názvem Den, kdy došly prachy. Ve středu 11. března bude hostem Show Jana Krause. Ale Kraus neKraus - tuhle knihu je neuvěřitelně zajímavý si přečíst. Co tedy s námi bude?
Předně autor velmi správně stanoví určité hranice svého přemýšlení o budoucnosti. Nejde mu o fantazírovat přes čáru. Vlastně vychází z již započatých procesů, které jen v horizontu dvou desetiletí jemně a v logice věcí domýšlí. Jednoduše vlastně říká: vzpomeňte si na svět roku 1974 a poměřte ho se světem roku 1994. To samé udělajte mezi lety 1994 a 2014. A tahle kniha je jen dalším chronologickým krokem. Ať už vám budou některá témata připadat trochu přitažená za vlasy, buďte si jistí, že o všech se takhle ve světě na seriózních místech přemýšlí, mnohá jsou už v plném procesu v laboratořích a další už naplno existují mezi námi, jen si jich zatím možná tolik nevšímáme.
Něco se už v našem světě změnilo nenávratně a něco se právě v těchto dnech nenávratně mění. Pokud to tak bylo vždycky, jako že asi ano, ta dnešní turbo rychlost změn už začíná být pro lidský mozek těžko zvládnutelná. Vždycky si představím starého člověka, který se narodil roku 1925 a stále je mezi námi. Když to jen trochu přeženu - narodil se ve století páry a umře v desetiletí nanotechnologií, mikročipů a genetického inženýrství. Občansko-právně se po něm chce, aby světu kolem sebe zodpovědně rozuměl (někteří vydřiduši seniorů by se za jejich tzv. právně čisté zneužívání měli nekonečně smažit v pekle), ale nějak je všem jasné, že to není v lidských silách. Demografická křivka je navíc pro lidi, kteří zestárnou v příštích desetiletích, velmi neveselá. Vyspělé státy světa už dlouhodobě přemýšlejí o tom, co všechno se stane, až se případně zhroutí penzijní systémy. Vzniknou tedy, jak se píše v knize, skutečně Komanda rozhněvaných starců, která budou přepadávat banky a na místě loupeží nechávat vzkazy: "Bereme si jen to, o co jste nás připravili"? Dojde ke generační válce, kdy staří budou ohrožováni mladými a naopak? O koho se nepostarají prvobytně pospolně nejbližší, bude mít sociálně smůlu?
Ale jsou tu i jiné očekávané novoty. Třeba auto, které nebudete muset řídit - zadáte jen cíl cesty a budete si pracovat na tabletu...Na takových autech se už dnes usilovně pracuje. Měla by být bezpečnější než ta, řízená člověkem a to skutečně o hodně. Řídící systémy by naopak mohly přesunem dopravy omezit zácpy a vůbec v zájmu plynulosti a bezpečnosti všelijak manipulovat s vaší cestou. Jen pro velmí bohaté (astronomické pojištění) by zůstala ta luxusní možnost řídit auto manuálně. Autopilot v autě se do dopravy neodvratně blíží.
V Americe už také začíná soumrak obchodních center - za pět let jich skončilo 15%. Ten nakonec postihne celou vyspělou euro-americkou civilizaci. Chuť trávit celé víkendy v shopping centru z dalších a dalších generací postupně vyprchává. Vize nedaleké budoucnosti je, že z obchodních center budou centra zábavy a různých adrenalínových atrakcí, zatímco nákupy si budou lidé čím dál samozřejměji obstarávat i s dovozem po internetu. Na letištích, nádražích na velkoplošných obrazovkách nebo doma na svých internetových zařízeních si vyťukají nákup, který na ně bude čekat s příchodem z práce už u jejich bytu či domku. Díky virtuálním kabinám a velmi realistickým virtuálním návštěvám obchodů v podstatě s čímkoliv, si tak časem čím dál víc lidí bude kupovat i šaty, boty...
Genetika bude i nadále stejně rychle se rozvíjející jako informační technologie. Složit si dítě jako lego z jednotlivých vlastností na přání půjde v budoucnu zcela určitě. Už dnes takové možnosti brzdí jen zákony, které se právem obávají dopadů a zneužití takových manipulací...ale taková omezení,jak víme z historie, jsou jen brzdy dočasné,, podobně jako u euthanazie...od Ameriky po Čínu se do genetického výzkumu sypou tak obrovské peníze, že jejich množství v určitou chvíli jistě proti zákonům promluví...
Už teď jsme sledováni na každém kroku. Nejde pochopitelně jen o kamerové systémy, ale jde především o internet a naší elektronickou stopu. Elektronicky jsme vlastně nuceni o sobě stále poskytovat nějaké údaje...a ty se pomocí ďábelských algoritmů nepřetržitě analyzují a seskládávají dohromady. Pokud někdo opravdu chce, během pár dní se o vás dozví vše podstatné. Stačí když si dá dohromady data z vašeho chytrého telefonu, internetového života, emailů a třeba nákupní slevové karty. Řekneme tak na sebe všechno - a nemusí nás ani mučit. Řekneme na sebe dokonce i to, co si sami o sobě ani neuvědomujeme. Nejhnusnější na tom všem je, že nám naše vlastní sledování ( a následné obchodování s našimi údaji), prodávají jako zábavu, jako informace pro naše dobro. A my nemáme téměř žádnou obranu, protože odstěhovat se na salaš většina lidí nejen nechce, ale ani nemůže. A tak nás čeká budoucnost bez soukromí. Ostatně zakladatel Facebooku už před časem prohlásil, že soukromí přestalo být společenskou normou. Tedy musíme počítat s tím, že svoje estébáky máme pořád u sebe. Odpojit se od sítě a nemít mobilní telefon bude už možná brzy trestný čin, který naznačuje, že odpojený má nějaké nekalé společenské úmysly.
K tomu přidejme informaci, že se člověk stále nevzdal možnosti poručit větru dešti a třeba v Číně na podobných projektech ovlivnění počasí pracuje na 40 tisíc předních vědců...a nebo třeba o tom, že práva zvířat můžou hájit zástupy právníků...nebo o....prostě: vemte si tuhle knihu do ruky a pusťte se do čtení. Schovejte si ji a vyndejte za dvacet let. Porovnejte se skutečností roku 2035.
