Havel na Hrad
Tomáš Weiss
Před třemi lety zemřel Václav Havel. Pro Československo udělal dost. A byl to výborný dramatik. A taky dělal experimentální poezii. A jak vidíme s odstupem času - to jeho prezidentování, to byl personální zázrak. Zvlášť na pozadí těch následujících mezulánů.
Letošní podzim jakoby se Havel s 25. výročí Listopadu vrátil. Pobíhal nám před očima v televizním Českém století, vyšly o něm tři knihy. Ale jsou tady dál jeho hry a (pokud to někdo rád) i třeba sebrané projevy. Na co by zájemci o lepší pochopení dnes už jasně významné figury českých dějin neměli zapomenout, je kniha Pavla Kosatíka Ústně více - Šestatřicátníci.
Na přelomu 70. a 80. let, kdy jsem končil základku, jsem měl na psacím stole pod sklem fotku Václava Havla (dostal jsem ji od uvědomělého kamaráda, který ji sebral kdoví kde), sedícího za stolem ve své pracovně a pokuřujícího. Proškolený strejdou posloucháním Hlasu Ameriky a Svobodky jsem věděl, že tohle je ten svatý Václav, který si řekl, že nenechá bolševika v klidu. Pod sklem ještě byli fotky Black Sabbath, Sex Pistols a Bachman, Turner, Overdrive.
18.12.2014
