Rybí povídky jako dárek pro Centrum Paraple

Tomáš Weiss

Koupí tohoto předmětu podpoříte....ano, chápu, trochu už to leze na nervy. Ale jako vždycky: netřeba házet všechno na jednu hromadu. Centrum Paraple funguje 20 let a mnoha lidem s handicapem pomohlo a jistě ještě pomůže. A povídky Oty Pavla, načtené Miroslavem Táborským, Markem Ebenem, Jiřím Lábusem nebo Zdeňkem Svěrákem, jsou něco, co člověka neurazí a potěší. A nakonec to ještě pomůže.

Teprve poté, co se záchvatem šílenství na olympiádě v Innsbrucku přihlásila dědičná maniodepresivní zátěž, obrátil Ota Pavel pozornost svého spisovatelského nadání k prostředí svého protektorátního dětství v okolí řeky Berounky, ke směšnohrdinské postavě svého otce i klidné, humorem a moudrou tolerancí obdařené matce a dalším postavám dětství. V pozadí jeho povídek běsní válka, hoří Lidice, duní gestapácké holínky a židovské transporty, ale Ota Pavel píše o rybách a řece, které se lesknou jako ryzí zrna toho, na čem v životě skutečně záleží. V každé jeho povídce dojde k nějaké prohře, ale za ní vystupuje něco mnohem důležitějšího než ryba, která uplave nebo ji silnější partner ukradne nebo uzenář přesolí či krásná hostinská odmítne, za každým průšvihem, ponížením, ztroskotáním či zklamáním je sdělení, že za pýchu se platí ponížením, za násilí prohrou a na všechny že čeká velký rybář Smrt. Má-li však člověk – stejně jako ryba – divoké srdce a velkou duši, rybář Smrt se před ním v posledním okamžiku v úctě skloní.

Rybí povídky

Ota Pavel

179 Kč