Teolog, který chtěl zabít Hitlera
Tomáš Weiss
Vychází kniha o Dietrichu Bonhoefferovi (1906 – 1945). Statečnost, obětavost, skutečná ochota“být na světě pro druhé“. Nejen slovy, ale i skutky.
Kniha se jmenuje Dietrich Bonhoeffer – křesťan v opozici a napsala ji Renate Wildová ( do češtiny přeložila Hana Krijtová a obálku připojil kreslíř Respektu Pavel Reisenauer).
V Německu došlo s rokem 1933, tedy s rokem Hitlerova nástupu k moci, mimo jiné i k velkému rozkolu uvnitř německé evangelické církve. Mnozí jsme zažili, jak dokáže „následovníky Krista“ totalitní moc zpitomět. Zpovídající kněží jako spolupracovníci StB, Pacem in Terris…ale zpátky do nacistického Německa. Velká část německých křesťanů otevřeně souhlasí s Hitlerem, kolaboruje aktivně a z přesvědčení. Část církve se ale stává antifašistickou. Sem patří jak Bonhoeffer, tak třeba známý teolog Karl Barth, který ale v roce 1935 odjíždí do emigrace. Bonhoeffer se podle svých pozdějších slov právě v utkávání se s antisemitismem a rasismem dostává ve svém životě „od frází ke skutečnosti“. Čím dál víc je mu protivná teoreticko –akademická teologie, která zcela přehlíží reálné a konkrétní utrpení bližních. Z umělohmotného povrchního křesťanství se pod tlakem doby stává Bonhoefferovou vírou spíš sociálně –politický neodcizený humanismus. Bůh a Kristus musí viditelně působit především horizontálně, mezilidsky. Ve stručnosti a zjednodušeně: nestačí klečet před křížem, je třeba pomáhat kříž ostatním nést. A v tom můžeme být posilováni tím na kříži. Sílou té ukřižované pravdivé slabosti, ne nějakou boží všemohoucností.
„Křesťané v Německu brzo budou stát před strašnou volbou: buď chtít porážku svého národa, aby byla zachráněna křesťanská civilizace, nebo chtít vítězství svého národa a tím zničení této civilizace. Vím, kterou z těchto možností musím zvolit, ale nemohu to učinit v zabezpečeném závětří.“ V těchto chvílích v Bonhoefferovi zřejmě dozrálo rozhodnutí přijmout možnost, která se mu otvírala prostřednictvím jeho příbuzných, totiž podílet se na tajné protinacistické činnosti. Tímto rozhodnutím se dovršilo to, co Bonhoefferův životopisec a přítel nazývá druhým podstatným obratem v jeho životě. Prvním byl obrat od teologa ke křesťanu, druhým obrat k odpovědně jednajícímu současníkovi. Těmito obraty nebyl ani teolog, ani křesťan vyzmizíkován, ale v obou případech dostal Bonhoefferův život další, hlubší rozměr.
Od roku 1939 se Bonhoeffer zapojil do odbojové činnosti, v dubnu 1943 byl gestapem zatčen, a po nezdařeném pokusu o atentát na Hitlera v roce 1944 souzen.
V pondělí 9. dubna 1945 zasedal na zvláštní Hitlerův rozkaz stanný soud, který odsoudil k smrti většinu účastníků připravovaného protihitlerovského spiknutí, mezi nimi i Dietricha Bonhoeffera.
