Zrození Bohumila Blechy, velkého českého spisovatele

Tomáš Weiss

Je pěkné vidět, jak si ten náš kulturní lid najednou zase vzpomněl na Bohumila Hrabala. Jak najednou každý cítí potřebu říct, že zfilmovaný Hrabal stojí za prd, ale ty jeho povídky z padesátých let., to že je něco. Frekvence slov „pivní poetika“, „pábitel“ a „zapisovatel života obyčejných lidí“ v posledních dnech jaksi přesáhly míru slušnosti. Ale přece je to tak – 28. 3. 1914, pár dnů před začátkem první světové války, se v Brně-Židenicích narodil český spisovatel Bohumil Hrabal.

Cca rok před tím se do devatenáctileté Marie Kiliánové zamilovává dvacetiletý Bohumil Blecha. Těhotenství Marie je vnímáno jako slušný průšvih, jak u Blechů, tak u Kiliánů. Milenci tedy byli od sebe svými rodinami přímo odtaženi. Kiliánovi znali Blechovu pověst lehkovážného člověka, který vynikal hlavně v bujarém životě a kdoví jaké ještě byly důvody toho, že se Bohumil nenarodil 28.března 1914 jako Blecha, ale jako Kilián, v matrice bez uvedení otce, a Marie byla svobodnou matkou.  Tehdy jaksi rodině přišel pod ruku Blechův o čtyři roky starší kamarád František Hrabal. A tak zatímco Bohumil Blecha rukuje na vojnu, syn obchodníka Hrabal se stává tím, kdo zachrání Marii Kiliánové prestiž a finančně ji a jejího syna zajistí. Společně odchází nová „rodinka“ do Polné, kde je v únoru 1916 svatba a kde také v prosinci téhož roku dává František Hrabal písemný souhlas s tím, že se od té chvíli z Bohumila „Blechy“ Kiliána stává Bohumil Hrabal.

Biologický otec Bohumil Blecha se v roce 1930 oženil a manželům se narodila dcera Drahomíra. Ta se ve svých osmnácti letech dozvěděla, že má nevlastního bratra Bohumila. Toho prý poprvé viděla v roce 1970 v Mahenově divadle v Brně. „Tehdy byl tatínek ještě naživu, ale už byl velmi nemocný. Oslovila jsem bratra a pozvala ho k nám domů. Souhlasil. Tři dny jsme na něho čekali, Nepřišel. Tatínka to tehdy hodně mrzelo.“  Hrabal měl ale na věc tenhle názor: „Skutečný otcem je pro mě jen ten, kdo se o mě odmala staral, kdo mě vychovával a kdo mi dal vzdělání.  A to byl jen Francin, nikdo jiný.“

Hotová červená knihovna, co říkáte. Nebo možná kovbojka. Jako by se člověk brodil po kolena ženskými románky ve sběrných surovinách. Když si pak uvědomí Hrabalovu bezdětnost (po znásilnění rudoarmějci na konci války nemohla prý Hrabalova manželka Eliška otěhotnět)….a jeho povzdech:  No co mám dělat, děti nemám, tak píšu….

zpracováno podle kapitoly Bohumil Blecha, biologický otec Bohumila Hrabala z knihy Tomáše Mazala Plovoucí motivy

28.3.2014