Kniha je zajímavým počtením pro ty, jenž se zajímají o budhismus Diamantové cesty a s ním spojenou historii. Kniha popisuje období po smrti 16. Karmapy do doby nalezení další inkarnace 17. Karmapy. Tomek Lehnert začíná popisem historie a po té se ve většině knihy zaobírá vlastním mezidobím. Popisuje zde velmi barvitě detaily situací, jenž hrály v této době velkou roli. V knize se prolíná dějová linie toho, jak cestoval lama Ole Nydahl po svých buddhistických centrech nejen v Evropě, kde ho Tomek doprovázel a propojuje se vzájemně s aktuálními informacemi, které se děli na východě. Popisuje to, jak se západní buddhistická centra stavěla ke komplikovaným situacím a intrikám, které probíhali nejen na východě. Popisuje Oleho zklamání v několika jeho žácích, jež se rozhodli jít v tomto těžkém období jinou cestou a postavili se nakonec i proti vlastnímu učiteli. Po počátečním přelouskání historie se člověk dopracuje až k velice zajímavým informacím, jež jsou psány srozumitelně a dějové linie se kolikrát prolínají tak zajímavě, že chcete jen číst a číst. Tomek opravdu čtenáře napíná až do poslední chvíle. Zklamání (možná jen pro mě) přišlo až v okamžik, kdy v poslední kapitole bylo řečeno vlastně samotné nalezení 17. Karmapy. (hlavní informace po které jsem prahla). Knihu mohu opravdu doporučit, mě osobně trochu opustili iluze toho, že buddhističtí mniši jsou moudří lidé, co vždy jednají správně - i oni se mohou mýlit. Někteří jednali nesprávně a rozhodli se "sejít z Diamantové cesty" - tato kniha mi zase trochu pootevřela oči a vrátila mne do reality. I přes to všechno mne budhismus nepřestane inspirovat!