(...) Zdeněk Matěj Kuděj v Tarzanově babičce zúročil nejen práci na překladu Tarzana, ale i své zkušenosti z Ameriky a přátelství s Jaroslavem Haškem (Haškovi fyzicky i duševně podobná postava se jmenuje občan , jenž je kromě jiného i členem Klubu Strany Mírného Pokroku v Mezích Zákona pobočka Londýn ) a stvořil parodii, kterou lze právem přirovnat ke Krvavému románu Josefa Váchala. Parodii, v níž je plno situační i jazykové komiky a jež by se měla stát stejně kultovní knihou jako její pozdější duchovní následovník- Bohatýrská trilogie pánů Vlastimila Rady a Jaroslava Žáka.