Víc než jedno desetiletí čekala autobiograficky laděná kniha Annie Ernaux na český překlad a je dost pravděpodobné, že nebýt Nobelovy ceny, ani by se jej nedočkala. Přitom jde o nekonvenční dílo - střípky vzpomínek, nostalgie, historické události na pozadí i v centru prožívání autorky utvářejí svébytný celek, který nepochybně stojí za přečtení, i když je možné, že čtenáři chvíli potrvá, než se do textu začte, a to právě proto, že jej nikdo neuvede do textu průvodním slovem, nýbrž se jednotlivé věty vynořují jako vlastní vzpomínky na nejútlejší dětství. Jedná se bezesporu o zásadní literární počin.