Kniha rozhovorů se ženami v českých médiích, ať už v novinách, rádiu nebo v televizi. Jaká byla jejich cesta k tomu, aby se dostaly tam, kde jsou, jaké překážky musely zdolávat. Na otázky odpovídají například Daniela Drtinová, Světlana Witowská, Lenka Kabrhelová a další.

Jelikož miluji knihy rozhovorů, tato kniha byla jasnou volbou a jsem nadšená. Jelikož novinařina je pro mě neznámé prostředí – na televizi se téměř nedívám, rádio poslouchám občas, noviny nečtu, tak jsem se díky tomu dozvěděla spoustu zajímavých informací, a to mám vždy u knížek ráda.

Rozhovory krásně plynou, autorka pokládá zajímavé otázky, vše má hlavu a patu. Kromě novinařiny tu zabrousíme i k tématům feminismu a postavení žen. Jak je těžké se probojovat do světa, kde většinou pracují jen muži.

Každá z žen poradí i svoje tipy pro začínající novinářky a pro všechny, které by chtěly do tohoto prostředí proniknout.

Myslím, že se po dočtení této knihy budu na ženy v médiích už vždy dívat jinak.

Pohled do novinářské profese očima žen určitě stojí za přečtení. Zákulisí tohoto náročného povolání, obzvlášť pro ženy, jejich nasazení a odhodlání, je obdivuhodné.. Některé novinářky jsem poznala až díky této knize, nejvíce mě oslovil rozhovor se Světlanou Witowskou a Petrou Procházkovou.

Kdyby šlo dát nula hvězdiček, bylo by to to správné hodnocení.

Rozhovory jsou plné hloupých chyb typu záměny slov e-mail a email (to druhé je smalt) a bohužel se v nich vyskytují i chyby hrubé, třeba ve shodě podmětu s přísudkem; slovosled kulhá a v otázkách se objevují termíny jako "artikulace problému" - to je u všech všudy co jako? Čárky autorka seká jako Baťa cvičky, akorát to leckde poněkud kulhá.

U této knihy zjevně naprosto zaspala editorka a korektor si asi taky dal dvacet. Problém je i s formální stránkou e-knihy. Stažený formát mobi v rozhovoru s Petrou Procházkovou z ničeho nic změní velikost písma, aniž bych ale cokoli přenastavovala ve čtečce, aby se po několika stránkách vrátil zpět.

Pokud by pravopis byl jedinou problematickou stránkou téhle knihy, asi bych se s recenzí nenamáhala. Autorka rozhovorů však do otázek procpává sama sebe. Jistě že může zmínit svoji zkušenost s danou problematikou, ale aby části některých rozhovorů tvořily otázky o délce dvou odstavců a odpovědi o dvou větách, to je trochu divné. Jako by jí bylo líto, že s ní nikdo rozhovor neudělal; i proto asi do svých otázek vpisuje do závorek i to, kdy se sama smála. Má samozřejmě velké štěstí na některé respondentky, například odpovědi Libuše Šmuclerové jsou naprosto excelentní a kultivované (až na hrubky typu "asistentky zařídili") a Petra Procházková v rozhovoru také myslí na čtenáře. Ostatní rozhovory však působí trochu jako přepisy povídání u kávy bez většího přesahu.

Kniha mi přijde jako zmařená šance. Původní záměr uvést rozhovory s významnými českými žurnalistkami je jistě skvělý, jen by bylo fajn ho svěřit někomu zkušenému a nezanedbat redakční práce.

Každý rozhovor byl jiný, ale všechny výborné. Ke každé respondentce přistupovala autorka osobně podle její profesní minulosti i současnosti. Některé novinářky jsem znala a s některými jsem se díky knize seznámila. Knihu určitě doporučuji i čtenářům, kteří nemají přehled o novinářském rybníčku.