4,5* Tato knížka má tak krásný název a především se mi k ní velmi hodí i ilustrace od paní Tachezy. Na téměř úplném začátku (prvních pár stran) jsem se musela sžít s pražským dialektem, ale to opravdu trvalo jen chviličku. Také mně na začátku vyděsilo kolik přírody v knížce opravdu je. Myšleno tak, že jsem spoustu jmenovaných zvířátek neznala a především hmyz si musela dohledávat. Velmi záhy jsem se ale právě o přírodě dozvěděla mnoho zajímavého, pro mě neznámého a jsem ráda, že knížka tedy pro mě byla i poučná a s přesahem tohoto typy, to by mě předtím nenapadlo. Autorčin styl psaní mi také velmi vyhovoval, všechny postavy jsou velmi hezky vykresleny, všechny jsem si oblíbila a především s tatínkem bych byla kamarádka . Knížka by mohla mít i 2x tolik stran a já bych s radostí ve čtení pokračovala. Knížka je to krásná, jemná a velmi krásně napsaná. Rozhodně můžu doporučit.

Po dlouhé době mě opět nějaká kniha konečně dostala do kolen. Mojenka je plná přírody, lásky, něhy, smutku. Potkáme v ní rodinu, se kterou bych se věru rád přátelil, jsou to milí lidé. O to je horší, že mezi ně vstoupí temný stín nemoci. Myslím, že čtenář si na konci může vybrat, jak to všechno dopadne. A já jsem si vybral. :)

Mojenka je vskutku nedětská dětská knížka. Dětem citlivě předestírá téma vážné nemoci v rodině, dospělým otevře dětský svět se vší vážností dětského vnímání (skoro jako Malý princ, jenže v českých reáliích a kulisách skutečného světa). Připomene, že děti jsou taky lidi, jen nezkušení. Mojenka je dojemný příběh plný lásky k přírodě a lidskosti, navíc doplněný nádhernými ilustracemi Andrey Tachezy, které s ním ladí tak, jak je to jen možné.

Magdalenka, desetiletá slečna, která miluje přírodu, stromy i zvířátka a také svou rodinu. Do jejich poklidného života však vstoupí nemoc, která s sebou přináší strach a bolest.
Knížka primárně určená pro děti, kterou však velmi ocení i dospělí.

Tato knížka nám ukazuje svět dětskýma očima, co je pro děti důležité, jak vnímají radosti i strasti. Tím, že knihu vypráví malá slečna, nám umocní celý zážitek. V některých výrazech jsem úplně slyšela mou dcerku, když používá stejné věty.

Knížka je opravdu smutná, poprvé jsem brečela už na straně 14, ale autorka do knihy vkusně zasadila i humorné části, takže se stoprocentně budete i usmívat. Čeho tu je však nejvíc, tak lásky k přírodě. Malá Magdalenka a její maminka milují přírodu a autorka nám tak ukazuje její krásy. Dozvíme se zde tolik informací, pro mě i spoustu dosud neznámých, o přírodě, zvířatech, rostlinách, lesu i zahradě.

Knížku jsem prožila snad všemi emocemi, nemohla jsem ji odložit a chtěla jsem být v příběhu ukrytá, i když to někdy bolelo.

Vůbec si nedokáži představit, co této knize řeknou děti, co je v ní osloví, jak se jim bude líbit, jak to všechno pochopí. Určitě ji „otestuji“ na mé dcerce, ale ještě nějaký ten měsíc počkám, až bude malinko starší.

Rozhodně musím vyzdvihnout ilustrace Andrey Tachezy, které knížku skvěle doplňují.

Příběh pro všechny citlivé duše a milovníky přírody.