Původně jsem se s autorkou seznámila díky knize "Stali jsme se městem", kterou mimochodem doporučuju, protože je naprosto geniální. Nejdřív jsem pak sáhla po její sérii "Zlomená země", do které jsem se začíst prostě nedokázala. Upřímně ani s tímhle titulem to nebylo na začátku úplně lehké - nejspíš je to o nezvyku na cizí jména a názvy. Nutno ale říct, že překousat se přes prvních pár stránek rozhodně stálo za to, a i když Vaše oblíbená postava nejspíš umře, stejně budete chtít pokračovat.

Děj samotný je velice originální, Jemisin zase zvládla vymyslet naprosto odlišný magický svět, kde se všechno točí okolo snů, jejich vládkyně Hanandži a přisluhovačů v podobě bratrů z Hetawy. Magie, kterou zde popisuje je krásně propracovaná a neskutečně mě bavila.

Autorka jako i v knize "Stali jsme se městem" využívá jako inspiraci dějiny. Nejsem egyptolog, abych posoudila jak moc se inspirovala, ale po zkušenosti s předchozí knihou, nemám vůbec o její kvalitu obavy.

Pokud máte tedy rádi originální fantasy, africké kultury - Snová krev je přesně to pro vás.