Přesně, jak je uvedené v anotaci, tato knížečka je malý hold velkému básníkovi. Možná je v ní více textu o samotném Altschulovi, než jeho básní, ale i tak skládám dík Radimu Kopáčovi, který knížku editoval, protože jsem na ni čekal minimálně dvacet let. Vždycky jsem si myslel, že mladí surrealisté (tvořící za války a po ní) byli víc autentičtí, než Nezval a spol. (nic proti nim, ani v nejmenším!). Rudolf Altschul, tento „spořilovský Rimbaud“ vychrlil za svého krátkého života básně nebývalé intenzity i pod příkrovem protektorátního brutálního světa. Zbylo toho málo, ale i to stačí k tomu, abychom ho považovali za nebývalý talent, který se snažil v nelehké době „dýchat volný vzduch“. A jak přesně popsal Radim Kopáč: „Psal, protože musel. Psal, aby žil.“ Lépe napsat se o jeho poezii i životě snad ani víc nedá.