Pane jo, tak to je síla. Temná věž tedy opravdu skončila. Tehdy před lety, kdy jsme drželi první díl, a kdy autor sám nevěděl jak a kdy celá sága dopadne, se takový cíl zdál jen velmi nejasný a mlhavý. A to věčné čekání na další díl? Jen mezi čtvrtým a pátým to trvalo tři roky! Chvílemi mě opouštěla víra, že onu bájnou Věž vůbec někdy někdo spatří. Ale stalo se. Roland dorazil do cíle a my jsme zavřeli knihu. A co teď o ní napsat? Jak jednoduše charakterizovat sedmidílnou ságu, s jejímž čtením jsem (samozřejmě s přestávkami) strávil pár let života? A kterou autor tvořil přes třicet let? Existuje slovo, či věta, kterou se dá dílo čítající celkem téměř 3500 stran prostě zhodnotit? NE! Ale přesto to zkusím... King určitě nenapsal román delší. Jistě, Svědectví či To mají přes 1000 stránek, ale vedle TV jsou to drobečkové. Temná věž také není horor. Je to prostě propletenec toho nejlepšího, co King dokázal vytvořit. Čili kromě prvků hororu tu máme i sci-fi, fantasy, historický, dobrodružný, válečný a já nevím jaký ještě román. Jehož závěrečný sedmý díl je prostě super. Spád, akce, napětí, tajemství, smutek i humor, to vše korunováno pěkným závěrem. Samozřejmě nejde o žádnou selanku, jak také jinak. Ještě nejsme ani v půlce a je zabit jeden z členů ka-tet (bohužel moje vůbec nejoblíbenější postava knížky). A zdaleka nezůstane jen u jediného člena... Čekají nás mnohá utrpení, než s Rolandem Věž pozdravíme. Ale ničeho velkého se nikdy nedosáhlo snadno, že? Autor nám v četných předmluvách a doslovech k jednotlivým dílům poodhalil ledacos o vzniku románu a o své posedlosti tímto opusem. Víme, že chtěl vytvořit své životní dílo, svého Pána prstenů a to se mu rozhodně podařilo. Nejen délkou (Pána prstenů snadno strčí do kapsy i když přičteme Hobita, Silmarillion a Nedokončené příběhy, ale o to samozřejmě nejde), ale i rozsahem, hloubkou a propracovaností příběhu. Četné odkazy na další Kingova díla jsou lahůdkou pro fanouška a dávají jeho knihám úplně nový rozměr. A potěší nás i výborný překlad a grafická úprava obálky (s malou kuriozitkou - Roland kdysi dávno přišel na pravé ruce o dva prsty, ale tady je stále má). Mně malinko vadily jen dvě věci: Jednak to, jak nás King neustále tvrdošíjně přesvědčuje, že on vlastně příběhy nevymýšlí, že všechny postavy v nich jednají ze své vlastní vůle a on to nemůže nijak ovlivnit, že prostě jen zapisuje to, co k němu přichází z neznámých míst. Ale budiž, celá ta hra patří k věci a všichni to tak bereme. Za druhé - slova, jména a věty, která mají být v různých tajemných a starobylých jazycích. Všelijaké ty Ken'-Ka No Rey, Ka-šum, Urs-A-Ka Gan, Ves'-Ka-Gan, Dan-Tete, Dad-A-Ček, či výrazy typu čessit nebo todes. Zní to poněkud amatérsky, spíš směšně. Prostě - nacpat tam hromadu apostrofů a pomlček a bude to vypadat tajuplně. Inu, každý není Tolkien, jehož propracovanost včech těch mystických jazyků a jejich zvukomalebnost je nedostižná. Ale nevadí - tohle je přece King a my to moc dobře víme. Už podle svého jména je králem příběhů a z nich je Temná věž tím největším. Kdo jej prožil, nikdy na něj nezapomene.