Toto klasické dílo je zpovědí muže Humberta, jehož úchylkou je, že ho lákají velice mladá děvčata. V knize sledujeme jeho zpověď, kdy potkal dívku Lolitu, do které se zamiloval a vypráví nám o jeho životě s ní.

U této knihy jsem čekala, že se mi bude líbit, že mě zaujme, ale opak byl pravdou. Při čtení jsem se nakonec docela trápila. Myslela jsem si, že jsem jen ve špatném rozpoložení, ale jelikož nesedla ani holkám, se kterými jsem knihu společně četla, tak na této knize asi něco zvláštního bude.

Absolutně mě nebavily autorovi sáhodlouhé popisy, které neudržely mou pozornost. Přistihla jsem se, že při čtení přestávám vnímat text, musela jsem se vracet zpět, abych pochopila, o čem jsem zrovna četla. Ve druhé polovině knihy vždy přišel nějaký záblesk, kniha začala být akční, bavila mě, dobře se četla, ale po pár odstavcích jsem se už zase nudila a nevnímala.

Možná mi nevyhovoval styl, jakým je kniha napsaná. Možná je to tím, že číst o obhajování se nechutného zvrhlíka mě prostě neoslovilo.

V knize mi navíc vadilo spousta francouzských výrazů a vět. Až někdy ve třetině knihy jsem zjistila, že jsou v závěru v poznámkách přeloženy, ale neustále listování sem a tam jsem brzy vzdala a cizí výrazy jsem prostě přeskočila.

Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, myslím, že by mě i nadále lákala, ale jsem ráda, že je za mnou a už se k ní nikdy nevrátím.

K audioknize:
Výjimečně dávám plných pět hvězdiček, přestože za knihu samotnou bych dala leda jednu za téma a děj, jednu bezpochyby za nadprůměrně kultivovanou práci s jazykem. Za velmi dobře vykreslené považuji chování popisovaného raně pubertálního děvčete. Nepochybně nepostrádá rovněž určitou poetiku v líčení pocitů vypravěče. Tím však veškeré klady z mého pohledu končí. Byť v knize není použito jediné hrubé nebo neslušné slovo nebo slovní popis nějakých sexuálních scén, připadá mi jako slovní pedofilně-sexuální adorace. A to mi právě na této knize vadilo nejvíce, považovat tohle za akceptovatelné mi připadá jako schvalovat pedofilii, a ani láska či posedlost to nemůže obhájit.
Myslím, že v knižní podobě bych se tím rozhodně nedokázala prokousat.
Audiokniha je však zpracována tak, že si zaslouží plných pět hvězdiček, mistrovské podání Miloslava Mejzlíka dokáže i přes děsivě kontroverzní téma doslova uchvátit, člověk se nedokáže odtrhnout, přestože by audioknihu vlastně nejraději zahodil :-)

Lolita je jedna z těch knížek, které by si člověk měl za svůj život přečíst několikrát, protože v každé životní etapě nabyde trochu jiný význam. Celá Lolita je přeci jen kniha o lásce, ne? Pokud nenahlížíte hlouběji, román působí jen jako román. Pokud se však zadíváte do temných hlubin a kontroverze, je velice nadčasový, kvůli vašim dětem nažene hrůzu a celkově se dotýká velice tabuizovaného ALE aktuálního téma. Co je zajímavé, kniha nikde není nijak explicitní. Jak jsem již zmínila výše, je to jedno z nesmrtelných děl a člověk by se k němu několikrát za život měl vrátit, když se vzpamatuje z předešlého přečtení. Můžeme v něm nalézt mnoho významů, dá se na něj nahlížet několika úhly pohledu a se selským, zdravým rozumem sebou nese i jistou moralitu.

Přečetla si knihkupkyně ze Svitav

Zvláštní kombinace kontroverzního tématu a virtuózní práce s jazykem.
Příběh vypráví o patologickém, zakázaném chtíči (nebo lásce?), ale neobsahuje žádné vulgarismy ani tvrdé sexuální scény. Přestože hlavním hrdinou vlastně hluboce opovrhujete, něco vás nutí nedočkavě číst až do konce.
Styl psaní naprosto úchvatný. Mozartovi vyčítali na začátku jeho kariéry příliš mnoho not. Někteří čtenáři mohou mít podobný pocit u Nabokova – příliš mnoho slov. Když ale budete číst průběžně vysvětlivky umístěné na konci knihy, budete mít díky tomu možnost ocenit úžasnou sečtělost a jazykovou vybavenost autora, jeho hru se slovy a jejich významy, např. při výběru jmen jednotlivých postav v příběhu.