Podobné tituly

Kniha je skvělá: Kvasz v ní dál uplatňuje svoji původní "vývojovou" koncepci jazyka matematiky, jako střídání ikonických (obrazových) a symbolických (pojmových) forem znázornění, viz jeho Patterns of Change (Springer 2008), ale soustředí se víc na její ikonickou část, kterou zde předvádí na vývoji západního malířství, zhruba od vynálezu lineární perspektivy. Proto je kniha i šířeji přístupná a celkově vděčná, ačkoli anebo právě proto, že tak činí nad standardním materiálem, který ale svérázně člení do určitých reprezentačních forem a jejich stálého narušování a přetváření do forem jiných. Kvaszovy postřehy a filosofická zobecnění jsou svérázné, někdy možná až příliš, ale nikdy nezajímavé a vždy podnětné, což jen přispívá čtivosti knihy. I didakticky tedy knize není co vytknout.