Tento díl mi přišel trochu slabší. Hlavní téma tajných elitních klubů na střední škole, které mají tak dlouhé prsty, že dokáží ovlivňovat život i po škole a to dost výrazně mi přišel moc nereálný až přitažený za vlasy. Část zápletky je bohužel celkem jasná už začátku. Konec přesto překvapí.

Tak to je tedy opravdu odporné téma i mezilidské školní vztahy. Jen můžeme doufat, že je vše vymyšleno...

Skryté karty od anglické spisovatelky Angely Marsons jsou již osmým pokračováním detektivní krimisérie s inspektorkou Kim Stone. Dokáže autorka po tolika knihách ještě zaujmout své čtenáře a udržet si své čestné místo na poli detektivních autorů?


Na soukromé prestižní škole Heatcrest dochází k tragickým úmrtím mladých studentů, jež se někdo snaží zamaskovat jako sebevraždy a nešťastné náhody. Již od prvního úmrtí mladé Sadie Winters Kim dochází, že je ve škole něco špatně. Během vyšetřování naráží Kim se svými kolegy na podivný tajný klub - společenstvo karet - působící na Heatcrestu už od roku 1949. Kdo jednou do tajného klubu vstoupil, už byl navždy jeho součástí a odejít živý bylo prakticky nemožné. Pravidla byla jasná a jednoduchá a tresty za jejich porušení přímo katastrofální. Je ale možné, aby tento tajný klub stál za vraždami mladých studentů? Nebo je naopak za vším vedení školy, které se snaží před detektivy chránit veškerá svá tajemství a hájit svoji pověst ať se děje, co se děje?

Přestože bylo již napsáno mnoho knih pojednávajících o špatném vlivu tajných spolků či shromáždění, mají Skryté karty něco navíc. Děti. Školu. (Sebe)Vraždy.A právě tyto tři prvky dodávají celému příběhu mrazení po zádech a posouvají knihu Angely Marsons zase o třídu výše.

Již samotný úvod nás připravuje na překvapivý závěr prozatím ještě zahalený do změti tajemství, lží a intrik, díky čemuž může být nejeden čtenář již od počátku lehce zmatený. Ale není se čeho bát, Angela Marsons nenechává své čtenáře dlouho čekat a pozvolným krokem se dostává k samotnému jádru příběhu. Autorčiným poznávacím znamením je i zde použití velkého množství krátkých kapitol psaných er-formou, a tak nenajdeme v osmém pokračování žádná hluchá a zdlouhavá místa a vy si tak můžete kdykoliv odskočit třeba na nákup. Pokud Vás tedy vzrůstající napětí nechá od knihy odejít.


Každá soukromá škola má nějaké děsivé tajemství

Hlavní vyšetřovatelé Kim a Bryant již od počátku považovali smrt mladé žákyně za více než obyčejnou demonstrativní sebevraždu a rozhodli se podívat soukromé škole na zoubek. Kim opět dostála svého jména a případu se nehodlala vzdát ani přes všude číhající nepřátelství. Díky Bryntovi taktu a schopnosti jednat s klidnou hlavou tak postupně odhalují jednotlivá děsivá tajemství soukromé školy.

Příběh graduje záhadnými úmrtími dalších a dalších studentů, jež mají co do činění s již zmíněnými záhadnými spolky, které odhalil všímající Dawson, jehož postava je tentokrát v celém příběhu mnohem více důležitější a přínosnější než ta Kimina.

Vedle ústřední dvojice / trojice se objevuje několik méně i více důležitých postav z nichž bych jmenovala například ředitele Brendana Thorpa - nespolupracujícího a nepříjemného ,,diktátora" celého Heathcrestu. Při každé vhodné příležitosti hrál mrtvého brouka a odmítal spolupracovat během vyšetřování. Navíc zavření školy i po smrti několika studentů se mu zdálo více než zbytečné. Člověk jeho jednání prostě nechápe. A to nemluvím o školním psychologovi, který svým studentům pomáhal asi tolik co uklízečka. Z jeho sezení bych měla depresi i já.


Nejlepší část knihy je její konec

Jak děj postupuje směrem k jeho konci, začíná být chování hlavních i vedlejších aktérů zoufalejší a atmosféra tísnivější. Na čtenáře tak doléhá jakási bezmoc. Není se ale čemu divit, když životy dalších studentů visí na vlásku. Až do posledních stránek se budete obávat o jejich život a doufat, že dobro konečně zvítězí nad zlem a nikomu se již nic nestane.

Finále je maximálně dramatické a přináší přitom poměrně nečekané zvraty a zakončení pátrání. Musím se přiznat, že i já sama jsem byla překvapena a dočítala knihu s otevřenou pusou a slzou v očích. Až tak mě závěr sebral a v tomto případě o žádnou dávku těhotenských hormonů opravdu nešlo. I když nás autorka již na úvod připravuje na nějaké to šokující finále, přesto je čtenář lehce v šoku.

Skryté karty jsou bravurním pokračováním detektivní krimisérie s Kim Stone, které autorka pojala trochu drsněji, než je u ní zvykem. Můžeme se pouze domnívat, proč se vydala směrem, jakým se rozhodla jít a vím, že mnoho čtenářů se podivuje nad její volbou zabíjení studentů. Na druhou stranu se musí nechat, že je kniha čtivá a děj vás nechává v napětí po celou dobu čtení. Rozhodně knihu doporučuji všem fanouškům této krimisérie. Pokud jste od autorky prozatím nic nečetli, dám vám menší radu. Neváhejte a utíkejte si pořídit první díl, ať se ke Skrytým kartám dostanete co nejdříve.

KNIHY POD LUPOU