Do rukou se mi dostala opravdu zajímavá kniha o nejznámějším českém neurochirurgovi Vladimírovi Benešovi, v oboru jedním z nejlepších na světě. Kniha je psaná formou rozhovoru. Pana Beneše zpovídal novinář a spisovatel Marin Moravec. Beneš vypráví o pacientech, o doktorech, o životě v nemocnici, o etice v medicíně, o víře, o úplatcích ve zdravotnictví, o svém životě, jak jezdí po světě lovit brouky s kamarádem Oldou Kaiserem. Vzpomíná, jaký byl student, jaký vztah měl s rodiči, jak poznal svoji ženu.
Kniha o životě, smrti, naději v moderní medicíně. Pan Beneš vše krásně vysvětlí, takže knížka je určena i pro laiky. Dozvíme se spoustu informací o mozku, některé zůstávají záhadou… Také zjistíme, jestli se dá předejít těžkým nemocem, jako je alzheimer či mozkové nádory aj.
Jak praví v knize Vladimír Beneš: „Největší štěstí člověka je, když dělá, co ho těší.“ To potom nebere jako práci, ale jako svůj koníček. Naprosto s ním souhlasím. Je to v životě hodně důležité. Na konci knihy je fotogalerie z Benešova života. Knihu jsem četla se zaujetím a bavila mě. Vřele doporučuji!

Kniha se velmi příjemně čte. Je to rozhovor, ve kterém pan doktor Beneš odpovídá na otázky z několika oblastí, díky kterým si čtenář uvědomí, že i takto uznávaný lékař je vlastně úplně normální člověk. A mně osobně z odpovědí v knize velmi sympatický. Během čtení jsem byla častokrát nadšená, neboť pan novinář Moravec kladl dotazy, na které byste se svého lékaře nikdy při běžné komunikaci neměli šanci zeptat - například ohledně vztahu k pacientům, o životě v nemocnici, operacích apod. Mimo tyto zajímavosti se zde také čtenář dozví různé informace o mozku, které pan doktor zmiňuje ve svých odpovědích. Než jsem knihu začala číst, tak jsem v nějaké recenzi četla, že by si dotyčná paní knihu určitě přečetla znovu, kdyby ji čekala nějaká operace. Udělala bych to pravděpodobně stejně, protože z odpovědí pana Beneše lze cítit takový klid a důvěra v medicínu.

"Mozek je totiž člověk. Když to schválně přeženu, zbytek těla mu slouží jen jako podpůrný aparát. Oči má proto, aby mu poskytly informaci, co vidí. Ruce, aby udělaly, co chce. Nohy, aby ho donesly, kam potřebuje."

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a především musím ocenit načtení samotným autorem (klade dotazy) a Jiřím Langmajerem (který ztvárňuje pana profesora Beneše), úžasně se to poslouchala. Náplň a rozdělení do jednotlivých kapitol bylo také velmi poutavé a poučné. Pan profesor se má dar vysvětlit zajímavé informace z jeho oblasti neuromedicíny velmi srozumitelně, rozvážně, bez příkras a občas i zábavně. Za mě rozhodně doporučuji k poslechu.