Příběh Elin, úspěšné fotografky žijící v New Yorku, má rodinu, svou práci, skvělý byt. Vše se zdá být v pořádku až do doby, kdy ji přijde dopis od dávného přítele. Elin se tak nejen ve vzpomínkách vrací do minulosti a odhaluje nám nelehký příběh, který nikdy nikomu nevyprávěla.

U této knihy jsem měla trošku obavy, aby se mi líbila. Autorčina předchozí knížka Červený adresář mě trochu zklamala, ale naštěstí se to neopakovalo a já si čtení moc užila.

Knížka mě pohltila od prvních stránek. Střídá se tu současnost s minulostí, pomalu se odkrývá tajemství a já knihu nemohla odložit, protože jsem potřebovala vědět, jak to tenkrát všechno bylo.

Autorka tu měla opět tendenci toho, co mě vadilo minule – to, co všechno zvládla Elin prožít, je až neskutečné, ale přeci jenom to bylo tentokrát trošku více uvěřitelné. Část z minulosti mě opravdu moc bavila. Nádherný švédský venkov a příroda tomu už jen dodali skvělou atmosféru. Navíc mě příběh zasáhl tak, že jsem si i pobrečela, nemůžu tedy jinak než hodnotit vysoko.