Elis z Letné

Jay Kristoff a jeho vypravěčské schopnosti jsou prostě láska na první přečtení. A že to u jednoho rozhodně nezůstalo. Osobně se přiznám, že po tom prvním jsem Nikdynoc přestěhovala z YA oddělení mezi normální fantasáky. Hrdinka sice do YA kategorie spadá, ovšem příběh a způsob jeho vypravování je už na pováženou. Tedy, každý si to jistě posoudí sám, ale mně přišla škoda, aby zůstal schovaný v YA.
Kristoff má brilantní sarkastický smysl pro humor, který nás příběhem provází po celou dobu, především v podobě poznámek vypravěče pod čarou, kterých je tam spoooousta, ale já je rozhodně doporučuju číst, je to další vrstva příběhu, a zaručeně se při tom pobavíte. Ne, že byste se nebavili příběhem samotným. Jakmile se jednou začtete, těžko se kniha opouští. Je to jeden zvrat za druhým, jeden drsnější než druhý, všechny však překvapivé a rozhodně zajímací.
Hrdinkou příběhu je Mia Corverová, dívka, jejíž otec býval konzulem, který se neúspěšně pokusil svrhnout stávající režim. A za to byl, před očima své dcery a ženy, popraven. Miina matka a malý bráška byli následně zatknuti a převezeni do vězení, zatímco malá Mia měla být bezodkladně zavražděna. Podařilo se jí však utéct, během čehož zjistila, že je vyvolená Temnotou. Velice vzácný dar, vskutku, který s sebou přinesl i pomocníka, stínového (ne)kocoura, a jeho ostrý jazýček.
Mia je rozhodnutá se pomstít. A aby toho dosáhla, musí se dostat do sídla církve Noci, společenství zabijáků a nájemných vrahů, jejímž členem se hodlá stát. A naučit se veškerá umění vraždy.
Ale ono nikdy nic není tak úplně jednoduché, že ne?

Nikdynoc je hodně syrová young adult. Tolik krve a vražd se jen tak nevidí. Zpočátku to bylo až šokující, ale docela rychle jsem se přizpůsobila. Mie zavraždí otce a matku s bratrem zavřou. Zdá se, že se jí zhroutil celý svět, ale pomocnou ruku ji podá sama Temnota. Vstupuje do učení na prvotřídního vrahouna a seznamuje se s dalšími adepty. Musím říct, že jakmila se děj přesunul do Rudé církve, hned to začalo mít spád. Pan Laskavý alias její (ne)kocour je skvělý. Spousta zvratů, intrik, láska. Prostě to bylo jízda. Hned otvírám druhý díl!

Příběh Mii Corverové je něco nového. Je plný násilí, sexu, vtipu a vulgarit, ale to pouze úspěšně doplňuje skvěle vymyšlený svět. Vše se tak zdá reálnější. Její společník ne-kocour je pak třešničkou na dortu. Kniha zároveň obsahuje poznámky pod čarou, které můžete, ale nemusíte číst. Pro někoho mohou být pohonem ve čtení, pro někoho spíš brzdou. Když už si myslíte, že jste všemu přišli na kloub, autor vás vyvede z omylu. Jde prostě o strhující čtení.

Příběh je o sirotkovi jménem Mia Corverová, která se snaží naučit umění zabíjet a stát se prvotřídním mistrem svého oboru, aby mohla pomstít svou rodinu. Tomu ji může naučit jedině Rudá církev. Ale dostat se do ní není žádné peříčko, už pouhým uchazečům hrozí, že přijdou o život, natož absolventům. Církev se skládá jen z těch nejlepších zabijáků, kteří nemají slitování ani se svými vlastními žáky. Mia musí nejen přežít nebezpečné hodiny svých učitelů, ale i volné chvíle strávené se svými druhy, u kterých neví, zda jim může věřit i přes to, že jsou na stejné lodi. Jediný její přítel, který jí pomáhá vyrovnávat se s břemeny v jejím životě a pije jí její vlastní strach je stínový kocour. Dokáže Mia čelit sama svému vlastnímu strachu a pomstít rodinu?
Nikdynoc je kniha, která je především pro fanoušky young adult. Když pomineme jednu až dvě erotické scény, sprostá slova a smrt, je to typický příběh pro dospívající čtenáře. Postavy po sobě hází koblihy, aby odlehčily situaci u stolu, dávají si přezdívky, a mají pubertální poznámky. Bohužel je každá napínavá scéna zdlouhavě popisována a podle mého názoru až moc vleklá na to, aby dokázala někoho nadchnout. Dále jsou zde poznámky pod čarou, které jsou vcelku nepodstatné a nic by se nestalo, kdyby tam nebyly. Kniha má ještě dvě pokračování, ale mě to k nim nijak netáhne.