První, co mi vytanulo na konci filosofické vložky o tom, jak se člověk postaví situaci vězňům za horizontem události byl Star Trek II: The Wrath of Khan kde je ve výcvikovém středisku na zemi neřešitelný test „Kobayashi Maru“ který nelze vyhrát, kde je možné jen před porotou ukázat, jak se velitel dané situaci postaví. Jelikož tohle je v podstatě jedna z nejtěžších zkoušek hlavního hrdiny. Jak se smířit s obětováním výpravy a nemít z toho výčitky svědomí.
„Jak se stavíme ke smrti je stejně důležité jako se stavíme k životu.“
James Tiberius KIRK
Je to v zásadě vojenská filozofie.
Hlavní hrdina je v podstatě smolař a když už to vypadá, že to nemůže být horší, tak to nakonec dopadne velmi dobře z hlediska osobního ohodnocení. Ale otázkou je právě i to, zda je člověk na tak velké oběti připraven. Zkrátka jde o velké věci a velké věci znamenají velké riziko, a tudíž i velké případné ztráty, a tudíž i velkou úzkost.

Knížka má dvě linie. Během knihy sledujete zápletku jejího hlavního hrdiny Boba. Jednoduchý příběh s (ne)čekaným vyuzlením. No a pak je také linka celé série, záhadná civilizace Hechee, která mě fascinuje a udržuje při čtení. Těším se na druhý díl.

Přečetl si knihkupec z Prahy, Ruzyně

Lidstvo objevilo uměle vyhloubený asteroid s opuštěnou vesmírnou stanicí Gateway, plnou funkčních mezihvězdných plavidel. Neznámý navigační systém lodí však může přenést odvážné průzkumníky doslova kamkoli, nikdo netuší jaká je cílová lokace a kdy se loď vrátí zpět. Na konci jejich cesty tak mohou čekat nejen překvapivé objevy, ale i smrt.
Hlavním hrdinou a vypravěčem příběhu je bývalý prospektor Robinette Broadhead, který se formou navazujících flashbacků vrací do minulosti a vypráví svůj životní příběh.
Román Gateway fascinuje i po čtyřiceti letech svého vzniku svou realističností dobývání vesmíru. Vesmír v Pohlově pojetí je špinavé, páchnoucí místo plné podrazů, alkoholu a tvrdého byznysu.