Rybářská vesnice někde na konci světa,
u jezera, které vysychá a zlověstně vyhrnuje
břehy. Muži mají vodku, ženy starosti
a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami?
Nami nemá nic — jen bábu s...
Brilantní novela o životní cestě chlapce, který to nemá v životě vůbec jednoduché už od dětství. Jde sice o krátký text, ale i tak je prosycen emocemi, krutostí a syrovostí. Knihu doporučuji číst opravdu, jen pokud jste v dobrém rozpoložení, protože jinak by vás kniha mohla srazit svým vyzněním na dno. Opravdu silné kafe.
Místo i doba děje jsou nejasné a teprve až v polovině knihy mi došlo, že se je nemám pokoušet konkretizovat. Jezero je dozajista inspirováno tím Aralským, ale není stejné. Doba odpovídá konci sovětské éry, ale nesedí ani průběh, ani věk či obživa vedlejších postav. Fajn, jde o fikci. Jenže stejně jako ne-skutečné prostředí, působí těžko uvěřitelně i postavy. Zejména ty vedlejší jsou vyloženě vycucané z prstu (Stará dáma). Jakkoliv je kniha napsaná čtivě a svižně a té ne-reality jsem si opravdu s chutí užíval, nemohl jsem se během kapitol Nymfa a Imago zbavit dojmu, že čtu nějakou amatérskou povídku z Ikarie.
Vynikají kniha, napsaná krásným jazykem. Autorka skvěle vystihuje atmosféru místa, které v knize není blíže určeno, ale zasadila jsem si jej do okolí Aralského jezera. Vysychající jezero, toxické prostředí, rezavějící zbytky techniky, krutost lidí, primitivní pudy. A mezi tím dospívající chlapec Nami, který je nucen postarat se sám o sebe v tomto toxickém světě. Doporučuji, nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Literatura z nakladatelství Host nezklame.
České autory obvykle nečtu (až na skvělou Kateřinu ...
České autory obvykle nečtu (až na skvělou Kateřinu Tučkovou), a i proto jsem dlouho váhala, jestli si mám Jezero přečíst. O to větší byl můj úžas nad kvalitou této knihy! Každá věta měla svou hloubku, každý příměr byl originální a svědčil o skvělých pozorovatelských schopnostech autorky. Na jazyku, kterým je kniha napsána, jsem si pochutnávala jako na milované vanilkové zmrzlině :-) Příběh samotný se složí v celistvý obraz až na posledních stránkách, předtím však na čtenáře padne tíha z prostředí, v němž se odehrává a které se Biance Bellové podařilo vykreslit nadmíru sugestivně. Jen tak dál!