Pokud vám nevadí dvě dějové linky, máte rádi knihy, kde doslova na vlastní kůži prožíváte vše, co právě prožívají postavy, držíte jim palce když utíkají, tajíte dech abyste je neprozradili, když se schovávají, zuříte když je jim křivděno a pláčete když je jim ubližováno - přečtěte si Tmavé stěny Willardu. Kniha je tajemná, napínavá a určitě budete mít problém ji odložit. Od Ellen Marie Wiseman doporučuji i její další knihy, má velice čtivý styl psaní.

Tak to bylo čtení! Ani se nechtělo od knihy odcházet. Opět dvě časové roviny. Nelze určit, která je lepší. Zda ta z první poloviny minulého století s Clarou, nebo ta současná s Izzy. Když se člověk dostane kam vůbec, ale vůbec nepatří, je to těžké, ba kruté.