Krásné, krásné, krásné!
Knížka, kterou zfoukneš během dne, ale vzpomínáš na ni ještě dlouhou dobu.
Charlie je šestnáctiletý Američan dospívající na prahu devadesátek se dvěma staršími sourozenci, pohodovými rodiči a bohatým vnitřním životem.
Ten je tu zprostředkován formou dopisů, které ti adresuje jako příteli a tvoří formu této útlé knížečky.
Ta vznikla zároveň s filmem, který spisovatel sám režíroval.
Možná jste ho viděli, tak jako já.
Požitek z knihy mi to nijak nezkazilo, ba naopak. Je zde pointa, díky které jsem knihu vnímala jinýma očima .
V kostce je to tedy o dospívání, prvních láskách, jak je těžké být jiný a zároveň mít touhu zapadnout.
" Takže mám pocit, že jsme tím, kým jsme, ze spousty různých důvodů. A na většinu z nich možná nikdy nepřijdeme. Ale i když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme."

Přečetla si knihkupkyně z Kutné Hory

Kniha se odehrává začátkem 90. let minulého století, je psaná formou dopisů, které zaznamenávají rok života hlavního hrdiny Charlieho. Příběh začíná dopisem, ve kterém Charlie uvádí, že potřebuje někoho, kdo by mu naslouchal a adresát se mu jeví jako ideální člověk. Jelikož jeho nejlepší přítel Michael spáchal sebevraždu a on právě nastupuje do prvního ročníku na střední, kde má značné problémy se začlenit, cítí se poněkud osamělý. Kniha je díky zpracování ideální na cesty, jelikož každý dopis je nová kapitola. Obsahem je děj spíše určen pro dospěle čtenáře, ale zároveň cílí na náctileté. Atmosféra děje je spíše ponurá, Charlie se mnohdy setkává s životními situacemi, které jsou vykreslovány přespříliš vyhroceně a na čtenáře vyvíjí velmi vysoký citový nátlak. I přes to je ale kniha velmi poutavá a rozhodně stojí za přečtení.