Jak dlouho se nese volání o pomoc na mořských vlnách? Může ještě někoho zachránit?
Na policejní stanici v zapadlém koutě Skotska stojí téměř zapomenutá láhev se sotva čitelným dopisem uvnitř. První slovo vzkazu psaného krví je dánsky a znamená...
Dánský kriminální autor Jussi Adler Olsen je jedním z mála spisovatelů, kteří získali Skleněný klíč. To je cena za nejlepší skandinávský krimiromán, která pomáhá čtenáři orientovat se v záplavě severských detektivek, z nichž ne všechny jsou kvalitní a stojí za čtení. Některé jen jedou na módní vlně. Ne tak Olsen – on je naopak tím, kdo mohutnou vlnu zvedá a čtenáře je na ní schopný dovést do těch nejdramatičtějších míst. Oceněný román se jmenuje Vzkaz v láhvi a v češtině je právě na pultech. (...) Proč je Olsen lepší než většina ostatních severských autorů? Mistrně střídá perspektivy. Vypráví z pohledu obětí, pachatele, vyšetřovatelů. A mění je zrovna v tom nejnapínavějším.
Další velmi podařený krimi román, který má na svědomí Jussi Adler-Olsen. Musím říci s každou knihou propadám autorovi více a více a pyšně mohu říci, že patří k nejlepším autorům, které jsem četla. Vřele doporučuji.
Opravdu jeden z nejlepších severských spisovatelů. ...
Ne, že by ostatní příběhy s komisařem Morckem a jeho pomocníkem Asadem byli horší, ale Vzkaz v lahvi je, co se týče struktury příběhu, načasování akcí i samotného zločinu, nejlepší detektivka. A nechybí obvyklý sarkasmus i sebeironie autora, mixnutá vtipnými bonmoty. Jen ten zločin je tam opravdu šílený!!!
Třetí Olsenova kniha nabírá kupodivu o něco příznivější vítr. Po svižně strhující "Ženě v kleci" a levicově hysterických "Zabijácích" je tu sice opět kupa nevěrohodných reálií (děti se např. ztrácí bez povšimnutí škol a úřadů) a zahozených dobrých nápadů (vzkaz v lahvi), tentokrát naštěstí doplněných o pár překvapivých zvratů. Jen to klišé v podobě thrillerového závěru si autor mohl odpustit, vlastně od začátku čekáte, že přesně takovouto akcí to skončí. Dovolím si soudit, že závěr na bowlingu by byl lepší, scéna přímo jiskřila napětím. Vraha opět znáte od počátku, a tak vás trápí pouze otázka, koho si vezme autor na mušku příště. Tentokrát jsou to sekty, jejichž démonizace je vlastně docela realistická. Hodnocení třetího dílu? Lepší než dvojka, ale k jedničce má daleko.
Třetí Olsenova kniha nabírá kupodivu o něco příznivější vítr. Po svižně strhující "Ženě v kleci" a levicově hysterických "Zabijácích" je tu sice opět kupa nevěrohodných reálií (děti se např. ztrácí bez povšimnutí škol a úřadů) a zahozených dobrých nápadů (vzkaz v lahvi), tentokrát naštěstí doplněných o pár překvapivých zvratů. Jen to klišé v podobě thrillerového závěru si autor mohl odpustit, vlastně od začátku čekáte, že přesně takovouto akcí to skončí. Dovolím si soudit, že závěr na bowlingu by byl lepší, scéna přímo jiskřila napětím. Vraha opět znáte od počátku, a tak vás trápí pouze otázka, koho si vezme autor na mušku příště. Tentokrát jsou to sekty, jejichž démonizace je vlastně docela realistická. Hodnocení třetího dílu? Lepší než dvojka, ale k jedničce má daleko.
Dobrá detektivka. Ovšem děsivé líčení ujetého maniaka je víc, než chci číst. Jeho myšlenkové pochody jsou mistrně zpracované, autor je dobrý psycholog i vypravěč. Určitě si nějaké to ocenění zaslouží, já bych ale s něčím takovým v hlavě žít nemohla. Teď mám jen jedinou mylšenku, všechno to, co jsem přečetla, zase vytěsnit. Od poloviny přeskánkáno do konce, jen aby už byl konec. Přejdu na něco humorného, nebo dokonce béčkového, můj mozek potřebuje rehabilitaci.