Někdy je potřeba odpočinout si od extrémně krvavých detektivek a pro mě je tento srdcař, co píše pro srdcaře doslova srdeční záležitostí. Vracet se na ostrov Lewis je jako návrat domů. Styl Maye už znáte, možná vás nepřekvapí vývoj postav a mírná předvídatelnost děje, ale mně to třeba vůbec nevadí. Ten pocit, že se sami procházíte po rašeliništích za doprovodu nepříznivého skotského počasí a gaelštinu vnímáte jako valaštinu, za to stojí.

Byla jsem hodně zvědavá na tohoto autora a také na základě velmi kladných ohlasů na jeho trilogie, jejíž součástí je i tato kniha. Celkově hrnuto : vůbec nevím pro byla tato kniha napsána. Někdo možná namítne, že přečtení jednoho dílu trilogie je málo, ale určitě už po dalších dílech netoužím. a vlastně ani po žádné další knize Peftera Maye. Když jsem doposlechla, ihned mi napadlo, že znám tolik nádherných knih, které podle mě měly být načteny už dávno, pradávno. A vůbec, jméno jednoho z hlavních hrdinů - Piskoř - by mi přišlo prima u Rychlých šípů (a ty mám moc ráda), ale v téhle trochu detektivce mi přišlo rušivé a nevhodné. Prostě a jednoduše jsem tuto knihu nepochopila a neumím ji docenit jako ostatní. Snad jen ten popis přírodní scénerie byl úžasný, zato je ta jedna hvězdička.

Peter May vytvořil v této trilogii především emotivní románový příběh, který poutá citlivým popisem tvrdé a divoké, a proto melancholické až divukrásně působící krajiny, v níž se snaží žít lidé, podobně jedineční nebo podobně stigmatizovaní, vzdorující nebo podléhající tradičním vazbám (v tom nejlepším i v tom nejhorším smyslu), které může odlehlý a vzdálený venkov nabídnout.
May je vynikající v popisu krajiny i lidských charakterů, stejně jako v odkrývání toho jedinečného, co život na periferii přináší. Rovněž velmi oceňuji jeho snahu o přiblížení lokální historie Vnějších Hebrid (a to podle skutečných zjištění - např. historie odebírání dětí z nábožensky "nepřátelských" rodin a jejich umisťování do dětských domovů) v příběhu, který odhaluje život na venkově v jeho syrovosti a současně v mnohém připomíná útržky života, vzpomínky na "rodnou hroudu," které má mnohý čtenář.
Postava Fina, který se snaží uniknout na prahu dospělosti do "civilizace," aby svůj život postupně přehodnocoval a se sílící životní zkušeností došel k nalezení sebe sama a ke smíření se s vlastními kořeny, je jakýmsi prototypem posunu člověka od nabývání životních zkušeností až k porozumění těžkostem života, k smysluplným hgodnotám a k navrácení se k místu, odkud (jsem) vzešel.
Velmi pěkná trilogie.
Musím jen připsat, že existence několika dějových linek mě v této třetí knize hlavně zpočátku natolik mátla, že málem došlo k odeslání rozzlobeného mail do redakce Hostu - že jim v tiskárně zpřeházeli pořadí prvních kapitol knihy...:-)
A detektivní zápletka je taky jen jednou z linek a určitě ne tou podstatnou, nejde tu vůbec o (typickou) detektivku. A konečně - v mnohém mi tahle Mayova trilogie připomíná romány Jiřího Hájíčka.

První díl z trilogie detektivek z ostrova Lewis Petera Maye nedávno zařadil mezi deset „must haves“, tedy těch titulů, které musíte (v rámci žánru) mít a číst, i deník Mladá fronta. I bez tohoto doporučení by však tahle Mayova série patřila k tomu nejlepšímu co dnes můžete v tomto směru na knižním trhu dostat. Tedy pokud máte rádi propracovaný styl psaní, nestačí vám jen morbidní popis vraždy či nalezeného těla, ale očekáváte za tím vším zároveň i příběh, chcete-li si i počíst a nejen se děsit. „Mayovky“ tohle vše splňují a spadají tak do nové kategorie nazývané „literary crime“. Nevím, co si pak myslet o těch ostatních, které sem nepatří, ale pokud jste měli tu čest a potěšení pročíst se jeho dvěma předcházejícími tituly pocházejícími z volné trilogie, která se odehrává na jednom z ostrovů vnějších Hebrid, ostrově Lewis Skála; Muž z ostrova Lewis), pak víte, že se čtou výborně a asi ne náhodou mají za sebou hromadu cen i prodaných výtisků. Číst další části Mayovy trilogie pak je skoro stejný pocit jako navléci na sebe starý pohodlný svetr nebo vrátit se na stará známá místa. Ani ve třetím a poslední díle, který vychází pod názvem Šachové figurky (vydal HOST v překladu Lindy Kaprové) se totiž od posledního případu nic nezměnilo a příběh navazuje na předchozí ve všem podstatném. Už jen proto, že v detektivkách Petera Maye hraje důležitou roli krajina a zejména povětrnostní vlivy, které určují náladu příběhu. Takže je tu pořád stejně nevlídno, zasmušilé tváře skrápí častý déšť, moře je pořád zahaleno podmračenou oblohou stejně jako minulost ostrova a jeho obyvatel a hlavní pratoagonista, bývalý detektiv Finn McLoad, pořád ještě neví jak po osobní a rodinné tragédii naložit se životem. Šachové figurky stejně jako každá předchozí část jsou vlastně malou kronikou Finnova života – který se vplétá do aktuální tragické události, jenž s ním má nějakou spojitost a osobně se ho dotýká. Přičemž stejně jako v předchozích případech i tady hraje zásadní roli msta a skrývané tajemství. Jen nalezená mrtvola je jiná, než ta posledně. Finn pokračuje v opravě domu, znovu zvažuje vztah s Marsaili a začíná pracovat pro místní ochranku, díky čemuž se setkává se dvěma ze svých starých přátel. Jeden z nich Piskoř Macaskill, který se kromě pytlačení živí výrobou kopií místních legendárních dřevěných šachových figurek, je považován za podivína, druhý z nich Kenny Maclean je Finnův nový šéf, které shodou okolností navíc osud a žena postavil proti sobě. Kromě dvou rivalů jsou tu také staré, generacemi vytvořené závazky, které nelze jen tak opomenout a také záhadně vypuštěné jezero, kde se objeví kdysi pohřešované malé letadlo patřící dalšímu z Finnových někdejších přátel, záhadně zmizelému slavnému hudebníkovi Roddy Mackenziemu, a na palubě letadla pak mrtvola. Je tedy třeba zjistit, komu to tělo patří … Ačkoliv zůstává Mayova trilogie svým způsobem otevřená – tak, že by bylo možno se k postavě detektiva i ostrovům vrátit, Peter May to zatím odmítá a tvrdí, že v dalších příbězích z Hebrid už pokračovat nebude, neboť – jak sám řekl: „Na Hebridách je průměrný počet vražd jedna za sto let a já mám vraždu v každé knize.“ Třemi vraždami je tedy zásoba podle všeho na dlouho vyčerpána. Pokud by měl člověk čistě subjektivně posoudit tři díly mezi sebou, je nejlepší asi druhý - první část to je zásah na bránu, ale to u jedniček bývá. Dvojka potvrzuje jedničku, u trojky už se mi to zdálo místy překombinované....ale čte se to pořád dobře.
Kdo má to štěstí, že se k „mayovkám“ a trilogii z ostrova Lewis dostal teprve nyní, má tu výhodu, že si může obstarat všechny tři díly trilogie najednou, navíc nově také v levnějším paperbackovém vydání. Stejně tak si může dopřát i CD, na kterých jsou zatím dva díly trilogie načtené charizmatickým hlasem herce vinohradského divadla Jiřího Dvořáka (vydal OneHotBook).
Co se týče dalších knih Petera Maye, jejichž dvorním vydavatelem v Čechách je nakladatelství HOST, je na pultech zatím první díl z šestidílné série, která se pro změnu odehrává v Číně a jehož úvodní část má název Pán ohně. Detektivní příběhy s čínským detektivem a americkou soudní lékařkou v čele, vznikly v roce 1999 a patří tak ke starším Mayovým věcem. Úplně čerstvou novinkou na českých knižních pultech je pak první díl z cyklu Akta Enzo – Vyjímeční lidé, kde je hlavním hrdinou skotský biolog pátrající po nevyřešených vraždách. Doufejme, že všechny zmíněné novinky přinesou stejný čtenářský zážitek jako tomu bylo v případě trilogie z ostrova Lewis.

Série je u konce (?). Jsem ráda, že se příběh uzavřel, ale pořád jsem z té série moc nadšená. Všechny tři díly na mě působily podobně - dlouho dlouho dlouho povídání, až si člověk začne říkat, že to je takové moc pomalé, a najednou to přijde. Ta nečekaná gradace, pointa. Moc mě to bavilo, nejlepší byl asi druhý díl. Teď nezbývá než celou sérií udělat někomu radost, protože má moc krásné originální české obálky :) Já bohužel četla všechny díly jen na Kindlu.

Celkově se mi líbily všechny 3 knihy dohromahy. Samozřejmě, že je pár maličkostí, které mi v knize přijdou nadbytečné, nebo je nějaké části příběhu věnováno až příliš prostoru. Ale jako celek je to skvělé, napínavé a velmi poutavé dílo. Mě osobně jsou tyto knihy bližší i proto, že Skotsko znám poměrně dobře, a proto mám představu jak o kraji, tak o lidech. Nebudu se rozepisovat o ději- to udělali již jiní. Prostě a jednoduše tuto sérii vřele doporučuji. Peter May je další spisovatel, kterého mám ve škatulce: oblíbené!

Tato trilogie je organický celek, výborně literárně zpracovaný, s jasnou dramatickou zápletkou a excelentní literární zkratkou. Psát, že poslední díl je nejslabší, je jen nepochopení celku, nebo příliš rychlý soud nad tímto majstrštykem. Tento "triromán" je úžasný čtenářský zážitek, který přechází do prožitku a chtíče navštívit místa, kam autor román situoval. Za vůně rašeliny, chuti whisky a tradiční hudby, která knihu pomyslně doprovází... Krásná kniha.

... a nejslabší o ostrově Lewis. Ještě jeden díl a už tam nezůstane kromě Fina nikdo. Jako Vraždy v Midsomeru. I když, abych jen nehanil, toto aspoň byla detektivka, kde se "pátralo a vyšetřovalo". Sice trochu naivní téma a i rozuzlení bylo takové dětské. A opět hrr konec. Ať už to máme za sebou. Pokud to srovnám všechna "díly" od nejlepšího. Muž z ostrova Lewis, Skála, Šachové figurky.