Podobné tituly

Říci, že kniha o člověku trpícím Alzheimerovou nemocí vás zahřeje na duši, může znít trochu cynicky, přesto tvrdím, že britské autorce Rowan Colemanové se to skutečně podařilo.

Claire, hlavní hrdinka jejího románu „Kniha vzpomínek“ (orig. The Memory Book, 2014), byla spokojená čtyřicátnice, dokud se neohlásilo rodinné dědictví v podobě Alzheimerovy nemoci. Její svět se tím převrátí naruby, přesněji řečeno svět kolem ní, protože ona sama přestává vnímat, že něco ve svém bytí ztrácí. Její práce učitelky musí skončit, běžné denní činnosti a dovednosti jako vaření, telefonování, nákupy, řízení auta atd., to vše stále častěji mizí za mlžným předělem v jejím mozku.

„Pořád nechápu, proč nemůžu dál učit. Jasně, nemůžu řídit auto, to beru, ale proč nemůžu učit? Je to tak …“ Nenacházím slov. Mizí, než na ně dosáhnu, a tím krutě odpovídají na mou otázku.

Ovšem nejhorší jsou pro ni chvíle, kdy přestává rozeznávat svoji rodinu, svého manžela Grega, dcery i přátele. Vytváří si pro to knížku vzpomínek, zápisník svého života, do kterého si zapisuje vše, co ještě má v paměti, vše co ještě nezmizelo v temnotě zapomnění. A to je pro ni a okolí to nejhorší, ta vize, že se jednou už z toho mlžného oparu nevrátí. Nezůstanou už ani vzpomínky, jen nějaké halucinace.

Úspěch knihy vidím především v autenticitě, jakou je autorkou podán celý příběh. Vliv na to má jednak forma vyprávění v ich formě, čímž se čtenář blíže identifikuje s hrdinkou, a pak pohled na tu těžkou rodinnou zkoušku i z pohledu ostatních členů, především její už dospělé dcery Caitlin.

„Kniha vzpomínek“ je sice smutná a dojemná cesta do hlubin lidské duše, která se musí vypořádat s konečným „blackout“ své mysli, ale přesto kniha o neutuchající lidské naději a lásce. Knížka z edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy, kde je cítit především ženská empatie.

V překladu Zory Šíchové vydalo nakl. Domino v roce 2015.