Přečetla si knihkupkyně v Nových Butovicích, Praha

Autor a hlavní hrdina v jedné osobě, s upřímností sobě vlastní, přináší čtenářům příběhy a osudy klientů z protialkoholní léčby. Mozaika příhod tragických i vtipných podaných s ironií hlavně k vlastní osobě, je tak milým a lidským příběhem, který by se mohl týkat kohokoli. Přináší prožitek, poučení a především naději, že může být nejen hůř, ale snad i lépe.

Knize vzpomínek se mi jen těžko dávají hvězdičky. Člověk má tendence hvězdičkovat i život... Formánek byl v protialkoholní léčebně a je spisovatel, a tedy dal tyto dvě věci dohromady a povedlo se mu to. Kombinace přiznání vlastních prohřešků, zážitků, vyprávění spolupacientů a hezkých kreseb je příjemnou formou čtení o zkušenostech s životními situacemi, kterým by se člověk opravdu rád vyhnul. Knížka věru nezabere moc času, a tak bych ji dala k přečtení každému požitkáři, závislákovi a vůbec každému, aby to v něm posílilo vědomí, že i lidé kteří si mysleli, že mají silnou vůli třeba vyhrát trojboj, nemusí mít sílu bojovat s alkoholem.
Hodnocení nakonec nechávám na čtyřech hvězdách za příjemné a nápadité zpracování. Myslím si ale, že knížka by klidně mohla být obsáhlejší a rozvinutější. To už by pak ale asi byla hlavně fikce.

Dobře napsané, to ano, ale velmi, velmi krátké.

a mrazivé psaní. I když jsem od knížky očekávala o dost víc, pomohla mi trošku zapřemýšlet nad každou nalitou skleničkou...

uvěřitelná (opravdová) zpověď bez zbytečných obezliček
krutě upřímná až k husí kůži a zatajenému dechu
úsměvná a dramatická a hlavně na nic si nehrající.....