Pokud jste přečetli dva předchozí díly od prof. Strunecké, budete pravděpodobně zklamáni jako já. Kniha působí jako soubor příběhů žen, které probíhají všechny stejně. Nějaká žena je před televizí, u rádia nebo s novinami v šoku, co to koluje v našich žilách za nebezpečné látky. Rozhodnou se to tak nenechat a každá si založí své vlastní sdružení pro ochranu dětí a žen, ve kterém "bojují" proti obrovským společnostem a marketingu (bez výsledků). Kniha straší velkým množstvím laikovy neznámým chemických sloučenin, které nejsou vysvětleny, na konci kapitol se jen dozvíte, ať nekupujete sprchové závěsy z PVC. Vše je v americkém stylu - životní příběhy, navozování pocitů bezmoci a poukazování na to, jak to v USA nefunguje a v neposlední řadě, jak jsou ženy utiskovány. Pro prostředí ČR a Evropy mi kniha vůbec nepřijde vhodná na překlad a distribuci.