Podobné tituly

Murakamiho knihy mám velice ráda, oproti ději 1Q84 nemám nic, překlad slabší (doslovný), nicméně hlavní příčinou stylistických nedostatků je samozřejmě práce redaktora, korektora. To, že stylisticky knihu nevysvobodil z nevalného překladu, není však natolik hrozné, jako NEBÝVALÉ MNOŽSTVÍ CHYB, PŘEKLEPŮ a dokonce VYNECHANÝCH SLOV a vět. Za pětistovku mám sto chutí buďto požádat o vrácení peněz, nebo minimálně jejich části, nebo se zeptat na práci korektora, protože to vypadá, že to Odeon potřebuje. Ach jo.
To vážně dokáže zprotivit chuť ke čtení.

Dočítám třetí díl. Možná jsem Murakamiho fanatik, ale včechny chyby, překlepy a jiné neduhy mu (i překladateli) odpouštím, protože IQ84 je podle mého názoru velké dílo velkého žijícího autora!!! Že je to jiný Murakami? Že je prázdný? Že je o ničem? A jste, žijete opravdu v tom samém světě jako včera? Mrkněte se na oblohu. Vidíte tam dva měsíce?

Dočetl jsem do strany asi 580 a vypršel mi čas, musel jsem knihu vrátit Obecní knihovně, protože se o ni zajímá další kořen. Číst to je čistá ztráta času. Je to roztahané, užvaněné sci-fi bez umělecké hodnoty, bezcenný spotřební materiál. Autor má akorát obratnou pusu jak někteří politici, prázdní mluvkové. Jestli rádi hnus, přečtěte si Krvavý poledník. Jestli rádi driller, tak Michaela Connellyho.

Zas jednou půjdu proti proudu. Mne fascinuje práce s tajemstvím, jež Murakami postupně odkrývá. Ale čím víc je odkrývá, tím víc si říkám, jestli mne takové tajemství zajímá. A zjišťuji, že nezajímá. Sice jsou zde atributy, jaké pociťuje hodně z nás - třeba vzpomínky na dětství a dospívání. Ale podané tak nějak chladně, a navíc jen se zřetelem k sexu. Nějak mi tam chybějí třeba pasáže, kdy každý mladý přemýšlí o smrti, o své nedokonalosti, pubertě... I to tvoří člověka, ne jen sex na několik způsobů. Příběh má samozřejmě své kouzlo, ale podle mne mu chybí duše. Je precizně vycizelovaný, ale odcizený. Sice se dozvím hromady fakt (často nepodstatných) o hrdinech, ale vcelku o nich nevím nic a jsou mi ukradení. A podobně i ten příběh - přes množství detailů zaniká to, co vlastně autor chce říci. Jestli něco chce říci, a jen se neopájí svým hraním se slovy a představivostí. Takové samoúčelné hraní si pro hraní, pro svůj vlastní pocit, že technicky a formálně umím. Kdybych do toho chtěl hodně vrtat, řeknu si, že je autor vysazen na nedospělé holčičky a ve svých očích si je idealizuje a posiluje jejich možnosti a kvality. Navíc si autor trochu odporuje - proti znásilnění bojuje, promiskuita je v pohodě. Vlastně jsem si nakonec říkal, co mi kniha dala? Ta trocha mystiky se dá třeba přirovnat k Ajvazovi, ale Ajvaz netvoří atmosféru pro atmosféru, ta je u něho prodchnuta dalšími znaky a odkazuje na další znaky a tak se dále rozvíjí. Zde se jen mnohokrát opakuje stále to samé bez vývoje, bez gradace.

Před několika lety se mně dostala do rukou Murakamiho kniha Kafka na pobřeží. Po jejím přečtení jsem nesdílel pocit davového nadšení, který zachvátil české luhy a háje. Příběh mně přišel příliš fantaskní a rozvláčný. 1Q84 je jiný kalibr. Ústřední idea příběhu je originální a nutí čtenáře obracet stránky dopředu. Oceňuji zejména důkladné zpracování pocitové stránky hlavních hrdinů, ač se nám mohou jevit jakkoliv nereální. Je ale zatím brzy hodnotit knihu jako celek, je třeba vyčkat, jaké rozuzlení přinese třetí díl. Kritiku zaslouží editor, v knize je hodně překlepů a chybějících uvozovek. A překladatel by zasloužil klepnutí přes prsty za to, že ze zpěvačky Billie Holiday uděla muže :-). Ale při vědomí náročnosti překladu takto rozsáhlého a jinotajů plného díla to lze odpustit. A Murakami má významné plus za znalost české kultury, konkrétně Janáčka ;-).

Dílo jsem pozorně přečetl až do konce. Předcházelo mu menší seznámení se slavným autorem z jeho Knihy "O běhání". Kvalita bohužel nesplnila vůbec očekávání, český překlad obsahuje řadu překlepů a chyb, dokonce chybí jedno souvětí. Když se vrátím k ději, musím konstatovat, že děj je kostrbatý, umělý, dějově velmi slabý, dialogy i dějové vlny se často opakují, nenavazují na sebe. Celkově je dílo opravdová fantazmagorie, ujetina, často s prvky sexuální oplzlosti, která jakoby místy působila vykalkulovaně s cílem na většinovou "nižší" třídu USA publika. Příběh nemá hlavu ani patu, nemá hloubku ani sílu. Snaha autora ohromit působí spíš groteskně. Postavy jsou neuchopené, celkově jsem byl při čtení ze zklamání z očekávané kvality nervózní a zklamaný. Použiji li srovnání s mnou čtenými slavnými spisovateli vrstevníky a žánru Murakamiho, musím jako nerasista konstatovat, že kvalitu amerických, latinskoamerických ani řady evropských spisovatelů, které čtu jeho úroveň zdaleka nedosahuje. Je to Veliké zklamání. Román mi nic nedal a jen přemýšlím, zda si vůbec koupím třetí díl, který má dorazit opožděně letos. Moje zkušenost a pocit zní. Bez čtení dalšího Murakamiho díla se v zálibě čtení světové literární prózy dál rád obejdu.