Podobné tituly

Ladislav Jehlička by měl být povinnou četbou pro ty, kdo hledají alternativní ale zodpovědný a zasvěcený pohled na dějiny a kulturu posledního století, zejména pro ty, kteří se nespokojí s oficiální kulturní, politickou, ideologickou a historickou linií, která se během 20. století v naší společnosti prosadila. Tento katolický intelektuál, který byl v padesátých letech odsouzen ve vykonstruovaném komunistickém procesu k mnohaletému žaláři, je velmi pronikavým a tvrdým kritikem zjednodušujících dějinných a ideologických konstruktů, např. "reformace vs. katolicismus", "tragédie Bílé hory a tzv. doby temna", "němectví vs. češství", "Jan Hus a husitství", historické linie "Palacký - Jirásek - Masaryk - Nejedlý", upozaďování myšlenkového a kulturního vlivu "českého baroka v umění a literatuře", atd. atd.
Tedy oproti běžnému kulturnímu zvyku, kánonu a obecným atavismům v jeho knize nalézáme informace o Prof. Josefu Vašicovi, který pro českou kulturu "znovuobjevil" krásu českého literárního baroka a staroslověnského písemnictví, o Josefu Florianovi, významném mysliteli, nakladateli a překladateli z angličtiny a francouzštiny, který vydal v nakladatelství Dobré dílo přes 400 původních titulů, o Janu Zahradníčkovi, Jakubu Demlovi, o Josefu Pekařovi, Josefu Dobrovském a Jaroslavu Durychovi, výčet nově pojednaných osobností je o hodně delší a působivější. Jaroslav Jehlička pojednává velmi zasvěceně a neotřele též obecně o české historii, o katolictví, katolických časopisech a nakladatelstvích, o české kultuře, o komunismu, o Stalinovi, o demokracii, o druhé republice, o češství a o "světovosti Čechů". Velmi zajímavý je jeho přesah do současnosti, reflexe o disidentech a normalizaci, též např. o filosofu Václavu Bělohradském, o Václavu Havlovi a Václavu Černém. Zajímavé je, že Jehlička předpověděl rozdělení republiky a nový zájem o katolickou a katolicky laděnou kulturu včetně umění a kulturu českého baroka, které byly a jsou reflektovány v díle např. Martina C. Putny, Andreje Stankoviče, Iva Koudelky, Pavla Kosatíka či Jiřího Hanuše. Z jeho díla též vyčnívají kritické stať "Proč nejsem chartista. Krátký silvestrovský fejeton", "Masaryk", "Dva omyly a jedna jistota", "Demokracie, katolictví a český národ", "Smysl českých dějin", "O takzvané "druhé" republice", "Bilance a výhledy. Kacířské poznámky" a další stati, články, polemiky, původně nezařazené do prvního strojopisného samizdatového vydání této knihy z roku 1987. Velmi potřebný a svěží vítr do zatuchlé České kotliny a do všech kulturních a společenských atavismů, ortodoxních kánonů, iluzí, ideologií a propagandy, které si tento národ a jeho kulturní a společenská elita za poslední století vytvořily............