(...) Autor je rozkročen mezi groteskními miniaturami, které jsou psány volným veršem (pakliže rovnou nejde o prózu), a drobnými poetickými impresemi sevřenými pevnou formou. Přestože se Reiner ve své poezii dovolává třeba Vítězslava Nezvala, Petra Krále nebo Ivana Blatného, jeho verše si příliš nepotrpí na obraznost ani metaforiku. Pojmenovávají věci přímo a jejich nevzrušivá atmosféra vlahého nedělního odpoledne zanáší čtenáře kamsi do minulých století.
