Ačkoliv jsem životním postojem spíše pesimista, věřím, že i navzdory viru, zmatečnému chování vlády a choromyslným prohlášením některých celebrit zvládneme i toto. Zvládli jsme podstatně horší chvíle, byť samozřejmě s řadou obětí, což se bohužel týká i této krize.
Vybíral jsem jednak postavy, které jsou mi z různých důvodů blízké, ať už pro svoji statečnost, či naopak kontroverznost. Potom ty, které jsou podle mne pro určité období emblematické, nějak ho charakterizují, nebo naopak jiné, které jsou v širším povědomí prakticky neznámé, ale jsou také pro určité období příznačné. A nezastírám, že část výběru je drobná, nevýznamná osobní pomsta lidem, které považuji za vyloženě odpudivé.
Je fakt, že u některých povídek jsem se opravdu smál, ty „pomsty“ asi každý čtenář najde. Píše se vám snáze o událostech, které se odehrály za vašeho života, anebo o těch dávnějších?
Píše se mi asi o všech podobně, impulzem k psaní je většinou čtení o události nebo o jejích aktérech v literatuře či v archivních dokumentech.
Byli stejní. Změnily se pouze kulisy, vylepšily technologie, ale my jsme pořád stejní.
Pokud se dívám na rok 2020 a pokud bych o něm chtěl psát povídku o postavě „shora“, byla by to nejspíše černá groteska, ve které by bezpochyby hlavní roli dobře ztvárnila většina politiků vládních stran či stran extremistických. Pokud bych chtěl napsat svůj standardní depresivní střep času, byl by pravděpodobně hrdinou zdravotník, zdravotní sestra nebo lékař.
To se uvidí. Historie bohužel velmi často zaznamenává spíše negativní postavy, takže až bude nějaký historik za sedmdesát let psát o dnešku, bude mít poměrně bohaté možnosti výběru.
Jakou povídku máte v Republice osobně nejraději?
Moc rád mám povídku, ve které se čeká na příjezd Jurije Gagarina do Prahy, nebo povídku, ve které Jaroslav Panuška stěhuje Jaroslava Haška do Lipnice.
Přemýšlel, ale určitě nepustil. Mám rád, když se příběh drží alespoň jedním drápem nějaké reálie nebo topografie. Mám rozepsanou delší povídku, ve které se pohybují pouze vyfabulované postavy, ale zasazené do zcela reálného prostředí, mám rozepsaný cyklus povídek, nebo spíše grotesek, ve kterých je hlavní postavou Vladimir Iljič Lenin a ve kterých vystupují téměř výhradně skutečné postavy, ovšem ve zcela vyfabulovaných situacích.
Myslím, že mohou, ale nebude to jistě hned.
rozhovor Radka Štěpánka vyšel v Kavárně nakladatelství Host
4.11.2020