Psychosomatika masově? Proč ne, ale chce to pacientovu aktivitu
Tomáš Weiss
Čím víc se stát snaží shazovat důkladnější, komplexnější a ve svých důsledcích mnohem lidštější způsob léčení některých zdravotních obtíží tzv. alternativní medcínou, tím víc lidí se o ní zajímá. Paráda...a pak že nejsou ministerstva k ničemu! I to je jeden z důvodů toho, že se kniha Proč a jak psychosomatika funguje? autorek Jarmily Klímové a Michaely Fialové prodává po tisících.
Pojmy jako psychosomatika nebo celostní medicína,nejsou ničím jiným než projevem lidské zkušenosti, že v lidském těle spolu všechno souvisí mnohem víc, než by anatomická mechanika a chemický rozbor našeho těla a duše mohl odhalit. Rozumní lékaří a dejme tomu lékaři čínské medicíny, ajurvédy nebo homeopaté už dávno vědí, že jejich vzájemnou spoluprací se lidské zdraví dá zlepšit nebo udržet na dobré úrovni lépe. Najdou se pochopitelně jedni a druzí, kteří se projevují jako dogmatičtí pitomci, ale to prostě k věci patří. Když řekne předseda České lékařské komory, že akupunktura je blbost a všichni přece víme, že je jedno, kam ten šarlatán jehlu do těla píchne, je to spíš nečekané kabaretní vystoupení křečovitého komika, než něco k debatě.
Všichni víme, že zdraví člověk nenašel na hnoji, a je dobré se mu aspoň nějak celoživotně věnovat. Všichni máme nějakou zkušenost s tím, jak složitý a komplikovaný organismus každý z nás je a že naše poznatky o fungování světa nejsou rozhodně uzavřenou sumou znalostí. Proč tedy v zájmu vlastního zdraví nekombinovat takové věci, jako je krevní rozbor, magnetická rezonance, bylinkový čaj, podrobný rozhovor o osobní životní pouti, antibiotika, akupunkturní body, meditaci, individuální potravinovou obezřetnost? Proč ignorovat v zájmu vědeckosti postupy, které lidem subjektivně konečně, po často i dlouhém martyriu obcházení specializovaných medicínských pracovišť, přinesly úlevu. Ano, můžeme se navzájem strašit průšvihy, které se při léčení lidí staly, můžeme nacházet příklady lidské nesolidnosti a kupčení se zdravím druhých - ale ta nebezpečí se přece týkají obou stran. Takže tudy cesta k lepšímu zdraví asi nevede.
MuDr. Jarmila Klímová a Mgr. Michaela Fialová pracují společně jako psychiatr a psycholog v Kozultačním a terapeutickém institutu v Praze. Potkávají se jak s pacienty, tak při nejrůznějších školeních i s lidmi, kteří se chtějí dozvědět víc a nechat si ke komplexnímu lidskému léčení těla i duše pootevřít dveře. A lidé chtějí o věcech vědět víc. Nestačí jim už pokorně sedět s vypsanou žádankou od obvoďáka v čekárně a obcházet jen certifikované specialisty na štítnou žlázu, Eustachovu trubici a plynatost. Nechce se jim autimaticky do sebe sypat prášky s koncentrovaným účinkem jedné chemické látky, o jejichž vedlejších účincích se dočtou na velmi vědeckém příbalovém letáku. Mnozí vědí, a čím dál víc tuší, že existují další možnosti. A že je na nich, jak se ve výsledku o své zdraví postarají. Protože: před 1500 lety byla Země jasně placatá, před 500 lety jsme byli jasným středem vesmíru, před 50 lety jsme si mysleli, že jsme rozebrali částice hmoty do šroubečku. Nic z toho nebyla pravda. Co se asi dozvíš zítra?
A ještě: psychosomatika může snadno uprostřed zvýšeného zájmu o její principy sklouznout k určité povrchní módnosti. Dokonce k takové té představě, že člověk bude dělat pořád to samé, co dělat doteď, a díky popovídání a jehličce v uchu se mu bude dařit lépe. Jenže jak říká doktorka Klímová, to jste mohli rovnou zůstat stát na místě. Pochopení psychosomatiky totiž znamená začátek tvrdé a často velmi nepříjemné práce na sobě samých. Masovost celostní medicíny má právě tady svoje jasné hranice. Jmenují se lidská ochota spolupracovat na svém zdraví.
13.11.2015
